|
|
 Vraždy
se zárukou i bez záruky
Česká televize uctí památku spisovatele a exilového
nakladatele Josefa Škvoreckého (1924–2012) hned několika
pořady – o víkendu vysílá jak snímky podle jeho předloh
(Rytmus v patách, Případy detektivní kanceláře Ostrozrak,
Setkání v Praze, s vraždou, Vražda v zastoupení), tak
životopisný medailonek o něm ( pořady naladíte: sobota 27.
září, ČTart 20.20 a 21.55; neděle 28. září, ČT1 10.55 a
21.50, ČTart 23.45).
Škvorecký jistě náleží mezi nejvýznamnější tuzemské
spisovatele druhé půle minulého století, navíc se nikdy
nezapletl s komunistickým režimem jako další význačné
osobnosti té doby (Kohout, Kundera, Procházka, Vaculík).
Ovšem považovat jej bezmála za disidenta protivícího se
panující moci – na základě politického skandálu kolem
Zbabělců (1958) – také nelze.
Vždyť sotva by mohl pracovat, a to již od padesátých let,
jako redaktor anglo-americké literatury ve váženém
celostátním nakladatelství, kdyby nepožíval plné důvěry.
Malér se Zbabělci se navíc odehrál v době, kdy dočasně
přituhlo v celé kultuře (z filmů byly tehdy zakázány Tři
přání nebo Konec jasnovidce, tvrdý odsudek postihl drama Zde
jsou lvi). Jenže o několik let později všechna prokletí
zmizela, i Zbabělci se dočkali druhého vydání. A Škvorecký
se až do své emigrace stal vyhledávaným filmovým i
televizním autorem; připomeňme aspoň tragikomické
podobenství Farářův konec. Bohužel se tato počáteční tvorba
málo připomíná.
Proto je škoda, že i nyní se na obrazovce střídají hlavně
díla natáčená až po pádu komunistického režimu. Se zbytečně
teatrálním rozmachem a v mondénní barevnosti evokují střety
svobodomyslných jedinců s nelítostnou mocí. Chybí
vypravěčská obratnost a schopnost přesvědčivěji rozkreslit
dilemata postav. Přitom občas problesknou i provokující
náznaky (jmenovitě ve snímku Rytmus v patách), že těsně
poválečná mládež, deprimovaná zážitkem z německé okupace, by
se nejspíš smířila s komunistickou mocí, kdyby jí nebyl
zakazován milovaný jazz...
Určitou perličkou je, že uváděna je rovněž detektivka Vražda
v zastoupení, natočená ještě na sklonku komunistického
režimu podle předlohy Jana Zábrany – nikdo tehdy netušil, že
v utajení na ní spolupracoval i Škvorecký. Ostatně
spisovatel se detektivním žánrem hojně zabýval jak
teoreticky, tak prakticky – a podle jeho námětů už v
šedesátých letech vznikly dnes pozapomenuté tituly jako
Nápady čtenáře detektivek nebo ironizující nadsázkou
prosycený cyklus Vědecké metody poručíka Borůvky. Určitě by
stálo za úvahu vytáhnout je z hlubin archivu.
Jan Jaroš, filmový publicista |
