Číslo 5 / 2013.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s operním zpěvákem.
Ivanem Kusnjerem.

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

Fassbinder – samouk a vizionář

Německý režisér, scenárista a herec Rainer Werner Fassbinder se narodil roku 1945 v lázních poblíž Mnichova a zemřel v důsledku hektického pracovního i životního stylu pouhých deset dní po svých sedmtřicátých narozeninách 10. června 1982 ve svém mnichovském bytě.

Ač autodidakt, již v sedmdesátých letech si Rainer Werner Fassbinder vydobyl pozici nejproduktivnějšího a nejslavnějšího západoněmeckého filmaře

Za pouhých čtrnáct let své tvůrčí dráhy natočil Fassbinder více než čtyřicet filmových titulů. Toto množství ovšem zahrnuje také seriály, takže dohromady jde o devadesát hodin projekce – tedy o dobu, ve které promítneme na šedesát celovečerních filmů.
Ačkoli byl autodidakt, již v sedmdesátých letech si vydobyl pozici nejproduktivnějšího a nejslavnějšího západoněmeckého filmaře. Vyšší společenské kruhy ho nicméně nesnášely, neboť je ve svých filmech dovedl usvědčit z pokrytectví a falše jako málokdo jiný. Bulvár o něm proto na oplátku dodnes prohlašuje, že byl „oplzlý netvor“. Fassbinder provokoval již tím, že se na filmových festivalech zásadně objevoval neoholený, v kostkované košili a černé kožené bundě, neustále s cigaretou v ruce.
O jeho tvorbě se v posledním dvacetiletí sice pořádají akademické konference, avšak hlubinně rebelský a varovný étos jeho filmů, namířený proti soudobému politicko-společenskému statu quo a burcující k sebereflexi, jako by se dnešní establishment vůbec neobtěžoval akceptovat a chápat. V dokumentu Všechny Fassbinderovy ženy (uvedeném před lety i na ČT2) italský kritik Giovanni Spagnoletti k osudu Fassbinderových snímků výstižně říká: „Už v osmdesátých a devadesátých letech byl jistým způsobem cenzurován. Za svého života vždy provokoval a dráždil, takže když zemřel, všichni byli rádi, že se toho protivy zbavili. Jeho filmy se dnes příliš nepromítají, nemá žádné skutečné pokračovatele, nikoho, kdo by šel jeho cestou, leda snad náhodně. Ve své zemi je Fassbinder sice pokládán za kulturně cenného režiséra, jenže v důsledku toho ztratil hodně ze své polemičnosti – což byl jeden z nejdůležitějších faktorů jeho tvorby.“
Komponovaný pořad, který v sobotu 2. února v 9 hodin zazní ve Víkendové příloze stanice Vltava, je syntézou toho nejlepšího, co o Fassbinderovi Vltava v posledním desetiletí vysílala. Pásmo zahrnuje genezi a profil Fassbinderova subverzivně melodramatického stylu, rozsáhlé interview s jedním z jeho nejdůležitějších spolupracovníků Harrym Baerem, výňatky z rozhovoru s herečkou Hannou Schygullou, úryvky z interview s nejvýznamnějším českým specialistou na Fassbinderův život a tvorbu Borisem Jachninem a také zevrubnou analýzu Fassbinderova nedůležitějšího filmového díla – televizního seriálu Berlín, Alexandrovo náměstí.

Vladimír Hendrich, publicista



  Krize lamp
  Jak to vidí Max Kašparů
 
  Lynch a idea odpuštění

  Dívejte se  
 
  Fassbinder - samouk a vizionář
  Nalaďte si