Číslo 42 / 2012.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s houslistou.
Josefem Špačkem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zlatá Praha – pocty, profily, premiéry

Vítězslav Sýkora, ředitel Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha (pořádaného Českou televizí), seznamuje s devětačtyřicátým ročníkem unikátní přehlídky, která na pražském Žofíně proběhne od 13. do 17. října.

Primabalerina Darja Klimentová přijede do Prahy i s britským filmem Extáze a agónie

Půlstoletí budete slavit příští rok, nicméně i letos je důvod k oslavám…
Devětačtyřicítka je absolutně nekulaté číslo, není to ani padesátka ani pětačtyřicítka. Přesto si ale jedno kulaté výročí připomínáme: letos po dvacáté se zaměřujeme na hudbu a tanec.

Vymysleli jste k tomuto jubileu nějakou novinku?
Jednu máme! Jsou to takzvané Festivalové zpívánky, původně jsme jim říkali Hudební Kouzelná školka. Uvědomili jsme si, že hudební i taneční filmy a pořady jsou směrovány k dospělým, a to i ve světě, a my chceme na festival pozvat také děti, vždyť to můžou být naši příští festivaloví a televizní diváci. Současně jim ukážeme, že kvalitní hudba může být dobře vnímatelná, ale i zábavná. Chceme děti vtáhnout do děje. Letos budou například poslouchat muziku a podle pocitů ji malovat. Z toho můžou vzniknout úžasná díla.

Jinak, zdá se, navazujete na všechno osvědčené z minula…
Ano, „jedeme“ po třech liniích: pořádáme pocty tvůrcům, zaměřujeme se na nejlepší světové kulturní televizní stanice, letos to bude kanál Arte, a opět pořádáme skvělé Golden Prague Premieres, tedy premiéry těch nejlepších pořadů z celého světa. Ty organizujeme ve spolupráci s Mezinárodní hudebním a divadelním centrem.

Bude i letos v provozu veřejně přístupná videotéka?
Ano, a letos v ní máme zase víc pořadů než dřív, bude jich téměř sto. Zvláštní je, že pět let máme krizi – a pořád se točí skvělé hudební i taneční pořady. Videotéka je přístupná všem, a opravdu stojí za to! Mimo jiné ukazuje, jak se vyplácí státní podpora hudebním a tanečním pořadům. Když si vezmeme třeba filmy a pořady z Francie – to je paráda! Podpora vlády tu je opravdu vidět. Z toho bychom se mohli učit.

Ovšem i my se máme čím pochlubit, například hned prvním hostem festivalu!
Tím je naše milá Darja Klimentová, asi nejvýraznější česká tvář baletního umění. Jsme moc rádi, že festival navštíví. Promítneme jeden skvělý britský, tak trochu biografický film, ve kterém si Darja zahrála – Extáze a agónie. Tenhle snímek je součástí zajímavé trilogie. Vypráví o tom, jak si Darja, zaskakující za ruskou baletku v premiéře Labutího jezera, vydobývá po prvotních pochybnostech představitelů divadla úctu a obdiv. Je to snímek s obrovským nábojem, tak trochu detektivka, jste napjatí od začátku do konce. Kromě toho paní Klimentová vystaví na Žofíně svoje úžasné (a neřekl bych, že amatérské) fotografie. A Martin Kubala představí ukázky z dokumentu, který o Darje Klimentové natáčí.

Švédský muzikál Plochá krabice vtipně pojednává o zakladateli firmy IKEA

Hostů ovšem bude na Zlaté Praze víc. Koho si zvlášť považujete?
Přijedou světová esa ve svých oborech. Vážím si návštěvy choreografa Borise Eifmana. To je klasik všech klasiků, přitom jde o moderního a skromného člověka. A představíme i Rolanda Petita, který měl na Zlatou Prahu přijet i se souborem svých vrstevníků, ale bohužel zemřel. Budou tak na něj vzpomínat jeho nejbližší.

Máte vy osobně nějaký tip pro diváky?
Mám jich víc, řeknu tři. Tím prvním je finský snímek Lamač zvuku o známém akordeonistovi Kimmu Pohjonenovi, který hraje jako ďábel všechny existující hudební styly. Mým druhým tipem je úžasný švédský muzikál Plochá krabice o zakladateli firmy IKEA. Jde o záznam představení, které má obrovské úspěchy ve Švédsku a v dohledné době bude mít premiéru v Londýně. A rád bych upozornil i na španělský snímek Choeurs, za kterým stojí slavný choreograf Alain Platel.

Finský snímek Lamač zvuku přibližuje akordeonistu Kimma Pohjonena

V minulosti se během festivalu konala v Praze zasedání významných televizních a vysílacích společností. Bude tomu tak i letos?
Bude. EBU, tedy Evropská vysílací unie, a Mezinárodní hudební a mediální centrum budou mít společné zasedání a uspořádají i workshop. Téma workshopu je dosti těžké, nicméně nesmírně zajímavé: Nová média a právní prostředí v digitální éře. Téma čím dál potřebnější.

Tomáš Pilát, redaktor ČRo 3 – Vltava



  Od satelitu ke cti
  Jak to vidí Milan Slezák
 
  Otevřít archivy se vyplácí 

  Pořiďte si  
 
  Když Skála září v říjnu  
  Navštivte