Dělníci i dandyové romantismu

Člověk a jeho svět – tak zní název pozoruhodné edice, v níž nakladatelství Vyšehrad již po několik let vydává knihy připravované předními světovými historiky a mapující mentalitu lidí v rozličných dějinných epochách. Nejčerstvějším titulem edice je Člověk romantismu a jeho svět. Pod vedením francouzského dějepisce Francoise Fureta, který ve vstupním eseji vysvětlil, proč je obsah svazku vymezen léty 1814 až 1848, zpracovalo osm dalších esejisticky pojatých kapitol osm jiných evropských historiografů. Kapitoly jsou zaměřeny na jednotlivé profesní či gendrové skupiny tak, aby v úhrnu poskytly čtenáři plastický obraz světa a mentality Evropanů žijících v období od konce napoleonských válek do poloviny devatenáctého století.

Nejzúženější pohled přinesli tři francouzští historici, kteří v kapitolách Žena, Učitel a Kněz příliš nepřesáhli teritorium své vlasti a nejdále dohlédli do Anglie či Německa. S podstatně širším rejstříkem pramenů i sekundární literatury pracovali historici z dalších zemí, což se projevilo nejen ve větší důsažnosti jejich soudů a tvrzení, ale především v zajímavosti a čtivosti jejich kapitol. Na proměny sociálních rolí se zaměřil jak německý historik Heinz-Gerhard Haupt v kapitole Měšťan, tak anglický historik Sidney Pollard, který dokázal zpracovat s překvapivou přitažlivostí – zvlášť pro čtenáře do jejichž hlav byl vtloukán marx-leninismus – kapitolu Dělník. Střetávání nejrůznějších spekulativních teorií, jako byly třeba mesmerismus či frenologie, s romantickou přírodní filosofií a racionálními postupy se v kapitole Lékař podařilo živě přiblížit italskému historikovi Giorgiu Cosmacinimu. Jeho rodák, filosof Sergio Givione pak ve studii Intelektuál črtá se smyslem pro charakteristický detail různé typy této sociální skupiny – estéty, dandye, flaneury, utopisty, konzervativce, snivce, vizionáře i melancholiky – a zvláště si všímá, jak právě v této době začíná evropským duchem pronikat nihilismus. Knihu uzavírá studie Revolucionář, v níž její autor, Polák Bronislav Baczko, vlastně jako by na předchozí studii navazoval a její tematikou mířil přes století dvacáté až k dnešku.

Bronislav Pražan, publicista



  Fantom televize        
  Jak to vidí Ivan Kraus
 
  Dělníci i dandyové...     

  Pořiďte si        
 
  Mexický večer u Šimona a Judy     
  Navštivte