|
|
 Jiří
Vejvoda, publicista
Rigoletto v High Definiton
Od cenzury až na obrazovky celé planety – tak by mohl znít
podtitul článku, který se výjimečně zabývá projektem v
televizi, a navíc nikoli zpětně, v hodnotícím ohlédnutí, ale
coby pozvánka ke sledování. Jde totiž o takovou raritu, že
snad usednou k obrazovce i ti, kteří obvykle dávají přednost
rozhlasu: Rigoletto v přímém přenosu z míst a v čase, do nichž
byl situován.
Když v roce 1851 složil Giuseppe Verdi sedmnáctou ze svých
osmadvaceti oper (a první, která jej proslavila mimo Itálii),
musel se podvolit úřednímu nátlaku: ze zhýralého krále,
skutečné historické postavy Františka I., se stal imaginární
vévoda z Mantovy, kam byl děj nově zasazen. Město dodnes
překypuje skvosty renesanční architektury – a právě do této
dechberoucí scenérie se zahleděl italský televizní a
rozhlasový producent Andrea Andermann, jehož projekty očekává
veřejnoprávní svět vždy s velkým napětím. Tento muž
rakousko-albánsko-židovského původu, vlastnící ve svém římském
bytě tisíce operních nahrávek a pět koček, přišel totiž už
před čtvrtstoletím s nápadem, jaký lze uskutečnit jen s
umanutostí, jež přináší buď slávu, či sebezničení: „Vnutim
nejprve domácímu RAI, poté ZDF a dalším koprodukčním partnerům
živé televizní vysílání nejoblíbenějších oper z míst a v čase
původního libreta. Seženu na to peníze i interprety. A
dojednám přenos do všech kontinentů!“ Na otázku, jak to
dokázal, mi odpověděl: „Objel jsem celý svět, jednal se
západními producenty i s africkými králi...“ Výsledek se
dostavil. Toscu z římského prostředí viděli diváci ve sto
sedmi zemích planety, Traviattu z Paříže už ve stopětadvaceti.
Andermann získal sedm cen Emmy, o dalších jako Prix Italia ani
nemluvě. Jen Turandot z Pekingu nedokázal s čínskými partnery
dotáhnout do konce.
První zářijový víkend 2010 ovládne všude – i na obrazovkách ČT
– „Rigoletto z Mantovy“. V sobotu 4. 9. od 20.45 a pak v
neděli 5. 9. od 14 a 23.15 hodin (přesně podle původního děje)
vám do pokoje vstoupí z Palazzo Ducale legendární Plácido
Domingo, z Teatro Scientifico Bibiena zazní orchestr...
Spojením opery, divadla v prostoru a televize naživo se znovu
splní Andermannův sen, z něhož by dávný cenzor zešedivěl
bezmocí: „Říkám mu syntetický kumšt!“ |
