Číslo 11 / 2010.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s violoncellistkou.
Michaelou Fukačovou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

Ivan Kraus, spisovatel

Hovory s květinami

Když jsem si přečetl příručku s tímto pozoruhodným a lákavým názvem, uvědomil jsem si, že jsme naše květiny velice zanedbávali.
Rozhodl jsem se, že to napravím. Hned druhého dne jsem zašel za květinami na kus řeči. Postavil jsem se doprostřed zimní zahrady a pronesl jsem krátký, ale přátelský projev.
O soužití a kamarádství.
O vzájemnosti a přátelství.
Sdělil jsem květinám, jak je máme rádi. Jak si vážíme toho, že rostou. Jak nás svou zelení a květy osvěžují. V nadšení jsem dokonce použil několika květnatých výrazů.
Druhého dne jsem si všiml, že fíkus trochu chřadne. Věnoval jsem mu trochu víc pozornosti. Brzy se vzpamatoval. Na jeho větvích se objevilo několik nových, čerstvých listů.
Když zežloutl asparagus, dal jsem se s ním do řeči. Zakrátko se opět zelenal.
Zato vadl ibišek. Věnoval jsem se mu, až se opět zotavil. Mezitím hnědl fíkus a hroutila se fuchsie. Když i vánoční kaktus přestal náhle kvést a hodil provokativně dosud nerozvitá poupata na podlahu, zmocnilo se mne neblahé tušení. Nechtěl jsem své domněnce věřit. Brzy se však ukázalo, že čeho jsem se obával, je skutečnost. Mezi květinami panují složité vztahy. Navíc má každá z nich jinou povahu.
Zjistil jsem, že borovice je skoupá na slovo. Hovor s palmou je jednotvárný a nudný. Begonie vyžaduje každé ráno, abych se jí zeptal, jak se jí vede. Fíkus žárlí na ibišek. Hrozí, že opět shodí listy, jestli budu hovořit dříve s ibiškem. Ten naopak zezelená – zřejmě závistí – když mne uvidí u fíkusu.
Vypozoroval jsem i další složité vztahy mezi květinami. Begonie nesnáší pelargonii. Krásně sice kvete, ale stačí, abych se zastavil na chvilku u její kolegyně, a hned se začne kácet, jako bych ji přelil.
Nerad to přiznávám, ale situace je ještě horší. Přistihl jsem totiž asparagus, jak se sklání k begonii. Určitě jde o nějakou tajnou domluvu.
Když jsme jeli na dovolenou, dostala naše květiny na starost sousedka. Vysvětlil jsem jí, jak složité a spletité vztahy mezi nimi panují. Jak má s kterou jednat. A také jsem jí sdělil, na co si musí dát pozor.
Řekla mi, abych si nedělal starosti. Má prý svou zcela osvědčenou metodu, která se jí osvědčila s vlastními květinami.
Přesto jsme odjížděli poněkud neklidní.
O to víc jsme byli překvapeni po návratu.
Všecky květiny byly v nejlepší formě. Většina z nich viditelně vyrostla. Jiné bujně kvetly nebo nasazovaly poupata. Přímo kypěly zdravím. Poděkovali jsme sousedce za její vzornou péči a zeptali jsme se jí, jak dokázala s tak rozdílnými povahami vyjít.
Prý velice snadno. Předvedla nám to. Vzala konvičku a šla do zimní zahrady. Postavila se čelem ke květinám a řekla jim přátelsky, ale bez emocí, že jim nese čerstvou vodu. Upozornila je na to, že kdo bude dělat potíže, naschvály nebo pomlouvat druhé, nedostane ani kapku. Pokud se někdo dopustí nějaké provokace nebo bude předstírat nevolnost, bude okamžitě přesazen nebo odnesen do temného a chladného sklepa. Monolog uzavřela sdělením o tom, že všechny květiny jsou si rovny a ona tedy doufá, že si toho je každý člen kolektivu obývající zimní zahradu dobře vědom.
Potom květiny pečlivě zalila.
Když práci skončila, rozloučila se s nimi.
Zároveň jim sdělila, že svou práci v naší zimní zahradě končí, protože od zítřka přebíráme službu zase my.
Pak se zamyslela a dodala, že doufá, že nedojde k žádným nedorozuměním. Pro jistotu připomněla rostlinám, že bydlí hned vedle, takže pokud by to náhodou bylo nutné, je samozřejmě připravena hned zakročit.
Když jsme překonali dojetí, které nám sousedka svým procítěným projevem ke květinám přivodila, rozhodli jsme se, že se v zimní zahradě budeme chovat stejně jako ona.
Pochopili jsme, že hovor s květinami není nekonečnou řadou diskusí, protože rostliny mají nejen svá práva, ale i povinnosti. Zajistit klid v zahradě je možné jen tehdy, pokud nebudeme podporovat privilegia a výhody jednotlivců.
Uvědomili jsme si, že je nutno dodržovat soubor pravidel, která platí pro všechny stejně.
A netýká se to jen květin.



  Hovory s květinami
  Jak to vidí Ivan Kraus
 
   Apoštol minoritních citů
   
  
Navštivte
 
   Rukopis poznávám...
   
Pořiďte si