|
|
Kdo zůstane silný, když většina zeslábne
„Tato kniha je cestou za poznáním zdrojů svobodného ducha.
Pokouším se zjistit, jaké kvality mají lidé, kteří ani
v nepříznivých podmínkách nerezignují na obhajobu myšlenek, na
nichž spočívá liberální společenské zřízení. Kdo zůstane
silný, když většina zeslábne? Lze tedy mluvit o ctnostech
svobody. Není to však nic abstraktně opovážlivého. Otázka, již
si kladu, zní, jak tyto významné osobnosti (Berlin, Popper,
Aron) odolávaly pokoušením nesvobody. Co bylo zdrojem jejich
síly, když v jejich životě vlivem určitých okolností slunce
svobody potemnělo,“ píše německý sociolog a politik Ralf
Dahrendorf v předmluvě ke své knize Pokoušení nesvobody, z níž
pro vltavský pořad Schůzky s literaturou vybral ukázky a
průvodní komentář napsal Miroslav Stuchl.
 Ralf
Dahrendorf (1929–2009) vyučoval na vysokých školách v Německu
a ve Velké Británii (mimo jiné stál v letech 1974 až 1984 v
čele prestižní London School of Economics). Nepůsobil jen jako
vědec, ale ještě před svých odchodem do Londýna se angažoval
v politice (byl poslancem za liberální stranu FDP, v letech
1970 až 1974 byl členem Evropské komise).
Dahrendorf patřil k sociologům upřednostňujícím empirickou a
neideologickou sociologii, byl znám jako teoretik sociálních
tříd německé společnosti a přísný strážce svobody. Sledoval i
dění ve střední Evropě, pád železné opony pro něho nebyl
„koncem dějin“ (jak provokativně napsal Francis Fukuyama),
nýbrž „otevřením cesty do budoucnosti“. Zásadní roli při
utváření smyslu dějin má podle Dahrendorfa – propagátora
„činné svobody“ – respekt k principům politické svobody a
„otevřené společnosti“ (Karl Popper). Ústředním smyslem
otevřené společnosti zůstává podle Dahrendorfa naučit se, jak
se vypořádat s nejistou budoucností bez prolévání krve.
V knize Pokoušení nesvobody s podtitulem Intelektuálové
v časech zkoušek (německy 2006, česky 2008) Dahrendorf zkoumá,
jak se chovali intelektuálové v dobách totalitních režimů 20.
století, vystaveni pokoušení nacismu a komunismu. Podobně jako
všichni lidé mají i vzdělanci na vybranou – podlehnout svodům
a připojit se k mocným, ať už ze strachu, z přesvědčení či
z oportunismu, anebo lákadlům mocných odolat a nést případné
následky. Dahrendorf si pro svou studii zvolil generaci
narozenou v desetiletí 1900 až 1910 a klade si otázku, jaké
kvality tito lidé měli, že dokázali v čase nesvobody odolat.
K takovýmto osobnostem patří Raymond Aron, Isaiah Berlin, Jan
Patočka, Theodor Adorno, Hannah Arendtová či Karl Popper. Tyto
osobnosti považuje autor za nezpochybnitelné členy jím
stvořené Societas Erasmiana, skupiny intelektuálů kráčejících
ve šlépějích humanisty Erasma Rotterdamského. V knize se dále
objevují portréty „kandidátů“ této společnosti, ale i takzvaní
zahraniční členové, tedy ti, kteří v diktatuře nežili, ale
jasnozřivě ji dokázali popsat a odhalovat (například George
Orwell). Zkoumání jsou nakonec podrobeni i „odmítnutí
kandidáti“ na členství, třeba Jean-Paul Sartre.
Komentovaný výběr myšlenek z knihy Ralfa Dahrendorfa Pokoušení
nesvobody z překladu Jany Zoubkové natočil režisér Petr Adler.
Účinkují Markéta Jahodová a Petr Adler. V neděli 7. února od
20 hodin vysílá Český rozhlas 3 – Vltava.
Petr Turek, redaktor ČRo 3 – Vltava |
