|
|
 Nosorožec
na rozhlasovém jevišti
Městečko, poklidné nedělní poledne, znějí zvony. Kočička
sedící před vchodem do domácky vyhlížející kavárny se
požitkářsky protáhne a zamňouká, kavárník to zhodnotí slovy:
„Málo naplat, žijeme v krásném městě“. Takto bezmála kýčovitě
se otevírá rozhlasová úprava dramatu Nosorožec, které Eugene
Ionesco (1912–1994) napsal ve svých šestačtyřiceti letech.
Premiéra se konala v lednu roku 1960 v pařížském divadle
L'Odéon, rovných deset let po uvedení autorovy prvotiny
Plešatá zpěvačka.
Nedělní poledne se přehouplo v odpoledne, spokojení obyvatelé
poklidného městečka jsou (i s kočičkou) svědky podivného ataku
– hlavní ulicí proběhne a obecní infrastrukturu hrozivě poničí
neurvalý lichokopytník. Po chvíli se objeví další, za ním
další, za ním další a za ním další. (Kočičku udupají.)
Sklepní divadélko Théatre de Poche na pařížském Montparnassu,
kde jsem vloni na jaře Bérengéra, hlavního hrdinu hry, poprvé
spatřil, v bulletinu k představení uvádí: „Je to hra o nás a
našem světě. Už to není svět rozdělený, ale přesto v něm
nosorožčí vábivé troubení uslyšíš.“ Nosorožci jsou bytosti
cílevědomé, akční, nemrhající časem, láskou ani přílišným
přemýšlením, důležité je zabezpečit si potravu a spokojeně
žít. Ioneskův Nosorožec však není moralitou, je hrou na hru,
která sama sebe relativizuje a shovívavě se sama sobě usmívá.
Rozhlasová premiéra tohoto absurdního dramatu se udála v srpnu
roku 1959 na vlnách britské BBC. K českému posluchači
přiběhnou lichokopytníci poprvé v sobotu 16. ledna ve 14
hodin, kdy se na Vltavě rozezní inscenace, kterou z překladu
Ivana Zmatlíka do vysílání připravil dramaturg Hynek Pekárek
ve spolupráci s Českým rozhlasem Olomouc. V hlavních rolích
účinkují Igor Bareš, Jan Fišar, Vladimír Krátký a Dita
Vojnarová. Autorem hudby je Richard Mlynář.
Michal Bureš, režisér inscenace |
