|
|
 Výrazné
příběhy slovenské literatury
Podzimní programovou skladbu Českého rozhlasu 3 – Vltava si už
lze jen stěží představit bez tradičních Dnů slovenské kultury.
Také začátek letošního listopadu je na Vltavě vyhrazen
pořadům, z nichž si budou moci čeští posluchači utvořit
představu o současné slovenské literární, dramatické a hudební
scéně. Tipy na tři zajímavé relace nabízíme v následujícím
textu.
Osudy Pavla Branka
Když jsme v roce 2004 v cyklu Psáno kurzívou uvedli první
sérii hesel ze Slovníku floskulí Vladimíra Justa, ozval se nám
ze Slovenska Pavel Branko s tím, že něco podobného píše o
slovenštině. Jeho vtipné Úklady jazyka jsme vysílali už
několikrát.
Pavel Branko poslouchá ve svém bratislavském bytě Vltavu přes
ostravský vysílač, výborně se orientuje v české literatuře,
rozhlasové tvorbě a filmu. Chtěla jsem tohoto vtipného
slovenského intelektuála poznat blíže, hledala jsem na
internetu a nakonec zjistila, že ten vtipný glosátor našeho
vysílání je filmový kritik a novinář, překladatel a pedagog
Pavel Branko, narozený v roce 1921 v italském Terstu.
S Pavlem Brankem jsme připravili desetidílné Osudy (2. až 13.
listopadu, vždy v 11.05), v nichž bude řeč o dětství
v proletářské kolonii na Hačave, o protifašistickém odboji, o
slovenském klerikalismu a „farské republice“ prezidenta Tisa.
Radostnější kapitoly se týkají slovenského filmu,
překladatelství, Slovenska v šedesátých letech, kdy zazářily
talenty Juraje Jakubiska i Dušana Hanáka. Dojde také na
vyprávění o zvláštní podobě Husákovy normalizace, odlišné od
stejného období v Čechách. Pavel Branko je doslova nezávislý
intelektuál, jeho názory nejsou poplatné žádné oficiální
doktríně. Snad proto je i ve svém stáří přítelem nejmladší
generace slovenských filmařů.
Slobodova novodobá Faidra
Rudolf Sloboda (1938–1995) je jedním z nejosobitějších
slovenských spisovatelů druhé poloviny 20. století. Osamělý
bard z Nové vsi byl celá sedmdesátá a osmdesátá léta vystaven
ústrkům režimu, přesto napsal šestadvacet knih, z nichž mnohé
na Slovensku, kde nebyla cenzura tak důsledná jako v Čechách,
vyšly i v oficiálních edicích. Za jeho života byly přeloženy
do češtiny dvě knihy – Narcis (1968) a Rozum (1989). Pak
dlouho nic, až v roce 2006 román Láska a nyní Rubato. Tento
nepříliš rozsáhlý román vyšel ve slovenštině v roce 1990. Pět
let poté se osamělý a ztrápený Sloboda oběsil.
Hlavní hrdinkou Rubata (název odkazuje k hudební terminologii)
je čtyřicetiletá inženýrka Uršula Pátková. K její povahové
výbavě patří potřeba komentovat dění okolo sebe a rozehrávat
bizarní dialogy a situace. V tom nalézá uspokojení, jež jí
morálně i materiálně zdecimovaná slovenská vesnice osmdesátých
let 20. století dát nemůže. Zároveň je tato v podstatě
nešťastná žena sama sobě obhájcem i soudcem. Dozvídáme se, že
usmrtila bývalého manžela a po propuštění z vězení se provdala
za stavbyvedoucího Miša Pátka. Jako novodobá Faidra posléze
svede gymnaziálního studenta Marcela, který má být Pátkovým
úředně nepřiznaným synem, a stane se mladíkovi partnerkou i v
„intelektuálních“ diskuzích o víře či smyslu lidského snažení.
Desetidílnou četbu na pokračování z knihy Rubato vysílá Vltava
v překladu Terezy Boučkové od 2. listopadu, vždy v 18.30.
Pátek s outsidery
Páteční večer na téma Fenomén outsider, který pro Vltavu
připravili slovenští tvůrci Viktória Janoušková, Oleg Pastier
a Robert Horňák, doplňuje obraz moderní slovenské literatury o
další tři výrazná jména: Stanislav Rakús, Ivan Kadlečík a
Pavel Vilikovský. Všichni jsou literárními kritiky,
překladateli a experimentátory. V Pátečním večeru představí
jeden druhého v rozhovorech o díle i tvůrčích metodách.
Obraz současné slovenské literatury doplníme třemi esejemi
Etely Farkašové z knihy Etudy o bolesti a jiné eseje v českém
překladu a povídkou Braňo Hocheĺa Prípad pani Katky ve
slovenštině. Poslouchat slovenštinu literárně vytříbenou,
bohatou a expresívní ve slovech i v intonaci je totiž zážitek
sám o sobě.
Alena Zemančíková, redaktorka ČRo 3 – Vltava |
