Číslo 25 / 2009.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s operní pěvkyní.
Magdalenou Koženou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 


Magdalena Kožená, operní pěvkyně

V nejbližší době představíte svým posluchačům zcela nový projekt, který vznikl speciálně pro festival Concentus Moraviae. Co o něm prozradíte?

Věřím, že návštěvníkům festivalu přichystáme zajímavé překvapení. Ve spolupráci s ansámblem Private Musicke uvedeme koncert sestavený z děl méně známých skladatelů italského raného baroka pod názvem Lettere amorose. Titul jsme si vypůjčili z jedné slavné skladby Claudia Monteverdiho, která ale nakonec v programu nezůstala. Všechno jsou to písně o lásce, proto Milostné dopisy. Někteří autoři jsou i pro mě obrovským objevem, například Tarquinio Merula a jeho úžasná ukolébavka, která patří k nejlepším kouskům celého programu. Dále zazní skladby Sigismonda D‘India, Johannese Hieronyma Kapsbergera nebo Giulia Cacciniho, což jsou jména již o něco známější.

Jak jste objevila soubor Private Musicke?

Hledala jsem pro nový projekt vhodný ansámbl a jejich nahrávky mě velmi oslovily. Mají hodně společného s jazzem, zdají se mi opravdu originální a živé. Umělecký vedoucí souboru Pierre Pitzl staví na různých improvizacích a pracuje na tom, aby jejich hudba byla vyloženě nestrojená, aby vznikala spontánně v konkrétním okamžiku a aby byla pokaždé trošku jiná. Private Musicke nevystupují příliš často, jeho členové se spíše scházejí na jednotlivé výjimečné projekty. Většina z nich buď učí nebo působí v jiných souborech, například kontrabasista hraje jazz v New Yorku, takže typ hudby pro náš společný projekt je vlastně jeho koníčkem.

Lettere amorose zazní 9. června na zámku v Náměšti nad Oslavou. Uvedete je také jinde?

Součástí našeho červnového turné budou ještě koncerty na Janáčkově máji v Ostravě, na Smetanově Litomyšli a také v německém Rödinghausenu, na festivalu, který spojuje hudbu s literaturou, což projektu dodá ještě další zajímavý rozměr. O měsíc později představíme Lettere amorose na festivalu v Aix-en-Provence a v září v Luzernu. V říjnu se bude celý program natáčet a až nahrávka vyjde, což potrvá asi rok, bude následovat další turné k její propagaci.

Letošní festival v Luzernu vás ve svém programu uvádí s přídomkem Artiste étoile, tedy umělec-hvězda. Co si mohou vaši posluchači pod takovým označením představit?

Tento titul se uděluje každý rok dvěma umělcům, kterým je potom umožněno, aby předvedli širší záběr svého umění a nabídli publiku v jednom místě více programů. Je to velká pocta, které se letos dostalo klavíristovi Jefimu Bronfmanovi a mně. Jedním z mých čtyř koncertů v Luzernu budou právě Lettere amorose, ale zazpívám tam třeba také Mahlera.

Vraťme se ještě ke Concentu Moraviae, festivalu, který se svým významem již dávno dostal nad rámec regionální hudební události. Vy sama na něm nebudete vystupovat poprvé. Co je pro vás přitažlivé na takové akci, která přináší špičkové hudební projekty do menších měst?

Festival tím dělá velmi záslužnou činnost. Špičkové koncerty se často kumulují v metropolích a ne každý člověk má možnost za nimi cestovat. Přitom milovníci této hudby žijí i v jiných, menších místech. Kromě možnosti přiblížit hudbu lidem, kteří cestovat nemohou nebo nechtějí, jsou na tomto festivalu vedle jeho mimořádně nápadité dramaturgie přitažlivé také úžasné prostory, které zúčastněná města skýtají pro komorní nebo barokní hudbu. Ty sály mají kouzlo, které koncertní síně ve velkých městech často nemívají.

Vaši příznivci v těchto dnech netrpělivě očekávají nové, vivaldiovské album. Kdy se objeví v obchodech a co na něm bude?

Nahrávka s Venice Baroque Orchestra a dirigentem Andreou Marconem bude na evropském trhu, včetně České republiky, 2. června. Americké vydání bude následovat o něco později, protože v USA desky vycházejí až ve chvíli, kdy se tam umělec objeví na koncertech. Až na jednu výjimku jsou na albu operní árie. Chtěla jsem ukázat různé charaktery Vivaldiho operních postav, proto jsem volila party sopránové i altové a snažila jsem se o co nejrozmanitější výběr. Vivaldi je hodně známý pyrotechnickými, těžkými, koloraturními áriemi. Tento styl jsem nemohla opomenout ani já, protože to prostě k Vivaldimu patří, ale chtěla jsem představit barevnější škálu autorovy tvorby. Osobně mi je bližší jeho niterná hudba se spíše jednodušší melodickou linkou, než předvádění hlasové techniky a vysokých not.

Petr Dyrc, publicista

Foto David Port

Celý rozhovor najdete v tištěném vydání Týdeníku Rozhlas – na stáncích od 9. června.


Ivan Klíma
  Sportovní přenosy
  Jak to vidí Ivan Klíma
 
   Velké dobrodružství

   Pořiďte si
  Karel Höger
   Talent, který se rodí jednou za sto let
   Téma