Číslo 23 / 2009.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s cimbalistkou.
Zuzanou Lapčíkovou.

 

 

 

 

 

 

 

 

Jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co

Když se předávaly letošní ceny Magnesia Litera, vítěz kategorie próza Martin Ryšavý (1967) si svou sošku za román Cesty na Sibiř osobně nevyzvedl. Ani o svém triumfu nevěděl. Byl totiž příznačně opět kdesi na Sibiři. Právě uhranutí ruským Dálným východem, kam podnikl opakované výpravy, stojí za vznikem objemného díla, které zapůsobilo na sklonku loňského roku v české literatuře jako zjevení a okamžitě získalo příznivé hodnocení čtenářů i literární kritiky.

Ještě před napsáním svého románu natočil Martin Ryšavý o Sibiři a jejích obyvatelích několik dokumentárních filmů. O šamanismu (Sibiř – duše v muzeu), o životě v sovětizované vesnici a kočovnickém táboře (Afoňka už nechce pást soby) anebo o realitě současného Jakutska a lidské touze tvořit (Malupien, Olšový Spas). V dokumentárních snímcích jako by Ryšavý načrtnul jednotlivá témata, která se teprve v jeho knize propojují v celistvý obraz.

Cesty na Sibiř jsou meditací o hledání smyslu. Hlavního hrdinu (autorovo alter-ego) jako by vyzývala k pouti po sibiřských pláních stará ruská pohádka Jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co. A tak bezejmenný mladík na počátku devadesátých let minulého století rezignuje na vědeckou kariéru i rodinný život a vydává se na dobrodružnou cestu hledání ztracené duše národů ruského Dálného východu i hledání sebe sama. „Je to takové velké tvrdohlavé dítě, které je posedlé touhou po určitých hračkách, po dobrodružství, po ženách a po všelijakých metafyzických laskominách,” říká o hlavním hrdinovi knihy Martin Ryšavý v rozhovoru pro Revolver Revue.

Martin Ryšavý je autorem několika dokumentárních filmů ze Sibiře. Snímek nazvaný Malupien, Olšový Spas pojednává o realitě současného Jakutska a lidské touze tvořit.Základní cestopisnou osnovu šestisetstránkového románu autor důmyslně proplétá vyprávěním o osudech desítek postav žijících na dálné Sibiři, dokumentárním popisem materiálního i duchovního stavu postsovětské společnosti i milostným příběhem vášnivé a nenaplněné lásky. Důmyslnou románovou kompozici posiluje i uměřená práce s jazykem. Vyprávění plyne obyčejně a přirozeně v precizně vystavěných dialozích i popisech a prozrazuje autorovo nadání, střízlivý pozorovací talent i schopnost sebereflexe. Cesty na Sibiř jsou strhujícím příběhem o touze moderního člověka hledajícího východisko z pocitu vlastní vykořeněnosti. Dvousvazkový román vyšel v nakladatelství Revolver Revue.

Desetidílná rozhlasová četba na pokračování na stanici Vltava nabídne posluchači úvodní část rozsáhlého díla – počátek příběhu a první cestu hrdiny románu na Sibiř. Pořad připravila v Českém rozhlase Plzeň autorka článku. V režii Miroslava Buriánka účinkuje Martin Stránský. Vysílá ČRo 3 – Vltava od úterý 2. června, vždy v 18.30.

Petra Hynčíková, redaktorka ČRo Plzeň


Jaroslav Vanča
  Kde jsou, kde je máme?
  Jak to vidí Jaroslav Vanča
  Jiří Barta
   Film pro ty, kteří si dokáží hrát

   Navštivte
 
   Z Prahy do Bruselu a zpět
   Téma