|
|
Vzpomínky na fúzi
 V
polovině sedmdesátých let minulého století dorazila také do
socialistického Československa jazzrocková vlna. Nahrávky
Davise, Zawinula či McLaughlina pobláznily nastupující
generaci jazzových hudebníků a víceméně z donucení se k nim
přidali i rockeři, které tuhnoucí normalizace vyhnala z pódií
i nahrávacích studií. Režimu jazzrocková syntéza po česku
nevadila, jistě především proto, že šlo o hudbu převážně
instrumentální – nic pro soudruhy z textových komisí... A když
se v březnu 1975 v rámci druhých Pražských jazzových dnů
uskutečnil v Lucerně neobyčejně úspěšný koncert s názvem
Jazzrocková dílna, začaly zúčastněným kapelám vycházet i
 desky.
V pečlivé reediční řadě Československý jazzrock je nyní vydává
firma Indies Happy Trails.
Z kvarteta souborů, jejichž alba byla oprášena, je dosud
aktivní jediný – Impuls. V době natáčení jeho debutového a až
do pádu totality také posledního elpíčka (Impuls, 1977) v něm
působili například trumpetista Michal Gera, kytarista Zdeněk
Fišer nebo bubeník Jaromír Helešic, dnes zásadní česká jazzová
jména. Ještě větší hvězdy spoluvytvářely sedmiletou historii
Energitu, který začínal jako hardrocková kapela s bluesovými
kořeny, ale časem se společně s Impulsem zařadil k české
jazzrockové špičce. Vedle obou
 dlouhohrajících
desek, které parta kolem famózního kytaristy Luboše Andršta a
pianisty Emila Viklického stihla natočit (Energit, 1975;
Piknik, 1978), přináší reediční dvojalbum také mnoho dosud
nevydaných snímků z Andrštova archivu.
Odlehčenější a popovější podobu domácí jazzrockové fúze
představoval ve své době Mahagon, jemuž osud vyměřil jen
krátký čas – v roce 1980 vedoucí skupiny Petr Klapka s
partnerkou a zpěvačkou Zdenou Adamovou (mj. první sopranistkou
C&K Vocalu) emigrovali do USA. Zůstalo po nich pár singlů a
dvě LP (Mahagon, 1978; Slunečnice pro
 Vincenta
van Gogha, 1980) s ambiciózním písničkovým repertoárem a
mimořádnou sestavou hostujících muzikantů (Kocáb, Pavlíček,
Hrubý). Písně (ovšem s odstínem novovlnné provokace) skládal
také klávesista Daniel Fikejz, ale až pár let poté, co jeho
Combo FH hravým debutem Věci (1981) prorazilo na zdejší
jazzové scéně. Druhé album Situace na střeše (1985) už
komunikovalo spíš s rockovým publikem a jakkoli zvukově
zestárlo, množství nápadů a celkový švih činí i z něj titul,
na který by bylo škoda zapomenout.
Milan Šefl |
