Meč svatého VáclavaSvatý Václav – kult a mýtus

Neznáme přesné datum jeho mučednické smrti, jen zhruba lze stanovit, že od ní uplynulo tisíc let a jedno století; svatý Václav se tak stal jedním z nejstarších evropských dynastických světců. Zcela zásadní je pak jeho význam pro náš národ, vždyť i česká královská koruna navždy zůstává jeho symbolickým majetkem. Přirozeně je tedy dnes v centru zájmu veřejnosti unikátní výstava artefaktů spojených s Václavovým životem a kultem, jež vznikala ve spolupráci Arcibiskupství pražského a Národní galerie (lze ji navštívit do 8. března).

Relikviářová busta svatého VáclavaJde o historicky a kulturně výjimečně zasvěcený exkurz do světa svatováclavského mýtu i kultu napříč dějinami, jakkoli nejdůsledněji je zde zastoupeno období baroka. Je to přirozené nejenom vzhledem k tehdejším protireformačním snahám o obnovu katolického kultu světců, ale i tím, že vládnoucí Habsburkové se v legendistickém přesahu skutečnosti považovali za rodinu svatého Václava. Těžištěm výstavy je soubor namnoze drahocenných předmětů, po léta skrytých v depozitářích. Vedle skutečných relikvií jsou k vidění i takzvané druhotné relikvie, tedy předměty s potencialitou možnosti, že jich svatý Václav sám užíval. Jde především o přilbu a meč (uplatňovaný při korunovacích českých králů), obojí se statusem národní kulturní památky, dále pak o střevíc ze svatováclavského pokladu kapituly ve Staré Boleslavi. Za největší skvost je však nutno označit Palladium země české (jehož originál bylo možno naposledy shlédnout roku 1949), ve skutečnosti unikátní mariánský reliéf ze 14. století. Celek výstavy obohacují vynikající barokní obrazy Karla Škréty, Petra Brandla a Jana Přilbice sv. VáclavaJiřího Heinsche s výjevy svatováclavských legend, díla řezbářská, kamenosochařská a grafická, jakož i množství předmětů z oboru uměleckého řemesla.

Výstava v sakrálních prostorách kláštera sv. Anežky České zároveň připomíná, že skrze svatého Václava se český stát může pyšnit nepřetržitou tradicí křesťanského patrona a zároveň panovníka z vlastního rodu. Na její koncepci a výběru exponátů z majetku staroboleslavské kapituly, Národní galerie a Národního muzea, jakož i mnoha kostelů a klášterů se kurátorsky podíleli Vladimír Kelnar, Jan Royt a Dana Stehlíková.

Jaroslav Vanča, scenárista a výtvarný kritik



  Třicet korun
  Jak to vidí Ivan Klíma
 
   Svatý Václav – kult a mýtus

   Navštivte
 
   Náhody Miroslava Zikmunda
   Téma