|
|
Nenáviď bližního svého jako sebe samého
Miguel de Unamuno (1864–1936) patří ke stěžejním
představitelům španělské literatury 20. století. Tento
vynikající spisovatel, myslitel a pedagog pěstoval všechny
žánry, to nejlepší z jeho tvorby však vzniklo vzniklo v
oblasti prózy. S Unamunovou prozaickou tvorbou je pak
neodmyslitelně spojen především nový literární útvar, který
autor nazval „nivola“ (v překladu „mlžinka“, jde o obměnu
španělského slova novela, román).
A právě Ábel Sánchez, ze kterého stanice Vltava odvysílá
pětidílnou četbu na pokračování, patří vedle nivoly Mlha k
opravdovým literárním skvostům, které čtenáře osloví a hluboce
zasáhnou i v současnosti.
 Nalistujeme-li
první stranu v knize Ábel Sánchez, najdeme zde krátký text
označený titulem Příběh jednoho utrpení, který celý příběh
uvozuje a ve kterém čteme: „Když Joaquín Monegro zemřel, našly
se mezi jeho papíry jakési Paměti o chmurném utrpení, které ho
za života stravovalo.“ A skutečně se jedná o pozoruhodnou
studii utrpení člověka, který celý život tiše a v ústraní
závidí svému nejlepšímu příteli. Zatímco Ábelovi všechno
vychází, i když o to ani tak nestojí, Joaquínovi naopak
nevychází nic, jak by si přál, navzdory úsilí a snaze.
Psychologické drama svérázným způsobem zpracovává kainovské
téma a odhaluje utrpení hlavního hrdiny, který se užírá nad
nespravedlností štěstěny. Celé vyprávění má formu zpovědi, kdy
hrdina dceři odkrývá svůj celoživotní vnitřní zápas s vlastním
démonem závisti, z jehož pout se marně pokouší vymanit. Osud
mu určil roli závistníka, pro kterého úspěch soka je hořkým
soustem, které nemůže strávit a které se mění v nenávist,
jejíž jed mu zaplavuje nitro.
Když se Ábel ožení s Joaquínovou životní láskou, je novodobý
Kain odsouzen k neustálému přetvařování a intrikám, které mu
mají sloužit jako chatrná náplast na stále hnisající rány. A
čtenář zjišťuje, že i když nutně nemusí hrdinovy kroky
schvalovat, rozumí mu a dokáže se vcítit do jeho postavení.
Dokonce lze říci, že hrdinu plně chápeme, když se na smrtelném
loži snaží dobrat prvotní příčiny, která v životě určovala
jeho kroky.
„Proč jsem tak záviděl, proč jsem byl tak zlý? Jak se to
stalo, že jsem takový? Jaké mléko jsem sál? Byl to lektvar
nenávisti? Má krev byla tím lektvarem? Proč jsem se narodil na
zemi, kde vládne nenávist? Na zemi, na které se zřejmě vyznává
přikázání: Nenáviď bližního svého jako sebe samého. Proč jsem
žil, abych nenáviděl, proč tu všichni žijeme, abychom se
nenáviděli?“
Četbu z Unamunovu Ábela Sáncheze připravila Athena Alchazidu a
účinkuje v ní Vladimír Hauser. Režii měl Radim Nejedlý. Od
pátku 5. prosince vždy v 18.30 vysílá ČRo 3 – Vltava.
Olga Jeřábková, redaktorka ČRo Brno |
