|
|
Zápisky píšícího milionáře
Básník, prozaik, literární organizátor a nakladatel Martin
Reiner rozšířil svou bibliografii o novou položku. Jako
dvacátý pátý svazek jeho nakladatelství Druhé město vyšla
kniha Plachý milionář přichází. Dlouhou dobu jsem si kladl
otázku, proč vlastně byla vydána. Otázka zůstala bez odpovědi,
nenašel jsem ji. Přitom se nedá říci, že by texty, které jsou
v ní shrnuty, byly nezajímavé. V trochu jiném kontextu, v tom,
pro který byly psány původně, své čtenáře jistě našly.
Reinerovy zápisky se pohybují někde na pomezí fejetonu a
příspěvku na blogu (těmi nás ostatně v poslední době jaksi
povinně a na vlně módního zájmu obdařily snad všechny české
deníky): Vycházely totiž nejprve v regionální příloze MF Dnes
a později na internetových stránkách iDnes.
Knihu jsem přečetl. Potěšily mne zdařilé ilustrace Miroslava
Bartáka a povedená grafická úprava studia ReDesign. Občas jsem
se při čtení zasmál. Tedy spíš u prvé ze dvou částí knihy,
Koníčky bohatých lidí. V druhé, Týdenní přehled zemětřesení,
už méně. Nedá se říci, že by mi při čtení něco příliš vadilo.
Na primárně zpravodajských stránkách, a teď je jedno zda
tištěných, nebo internetových, zcela jistě mohly texty působit
osvěžujícím dojmem. Že bych však sdílel nadšení s propagačními
výkřiky dřívějších čtenářů uvedenými na zadní straně obálky,
to tedy tvrdit nemohu.
Knihu jsem po čtení odložil a již se k ní asi nevrátím. Pro
mne se jednalo o jednorázovou záležitost, možná dosvědčující,
že pro tento účel původně bylo psáno. Přece jenom ne všechny
publikované texty je nutné vydávat knižně, byť je k tomu
příležitost. Zápisky Rudolfa Křesťana, Richarda Crhy nebo
Františka Nepila však dokazují, že je možné i při pravidelném
periodickém psaní na zakázku vytvářet texty, ke kterým se lze
vracet i v podobě knih.
Nicméně právě je čas dovolených, cest. A možná pro tuto
příležitost, po dobu transportu, jde o vhodné čtení.
Pavel Kotrla, literární kritik |
