|
|
Není malých pořadů…
Zbývá několik dní a éterem se začne valit proud pořadů s
číslovkou 2015 v letopočtu. Na prahu nového roku jsme se
proto rozhlasových tvůrců zeptali: Na který z pořadů nebo
projektů, jež budete v novém roce realizovat, se nejvíce
těšíte? Tady jsou jejich odpovědi.
David Hertl, redaktor ČRo Plus
V cyklu Archiv Plus, který vysílá každý pátek večer ČRo
Plus, chceme v roce 2015 pokračovat připomínáním toho, co se
dělo před pětadvaceti lety. Polistopadové „budování státu“
bylo stejně zajímavé jako dramatické události listopadu a
prosince 1989. Vznikaly nové politické strany, rozjíždělo se
podnikání, chystaly se svobodné volby – a to vše je v
rozhlasovém archivu zdokumentováno. V roce 2015 uplyne také
šest set let od smrti Jana Husa. Důležité výročí připomeneme
seriálem pořadů v rámci cyklu Historie Plus. Chceme se
zaměřit na náš dnešní vztah k jeho odkazu a na to, jak si
Husovo učení přivlastňovaly a vysvětlovaly různé režimy.
Miloš Doležal, redaktor ČRo Vltava
Z těch časově nejbližších plánů je to Souzvuk komponovaný z
deníků a pozdních básní Jana Zahradníčka, psaných v onom
krátkém, několikaměsíčním čase mezi básníkovým propuštěním z
komunistického kriminálu a smrtí. Bude se vysílat v lednu. A
na březen chystám Schůzky s literaturou s názvem Humpolecký
Magor – o dětství a dospívání Ivana Martina Jirouse s jeho
dávnými kamarády, spolužáky a učiteli. Pokus trochu jinak
nahlédnout Jirousovu osobnost, jeho zázemí, kořeny i
inspirační zdroje. S radostí také vyhlížím druhý díl Osudů
dobrého vojáka Švejka, které s Oldřichem Kaiserem natáčí
režisérka Markéta Jahodová a zvukový mistr Roman Špála. A k
sedmdesátému výročí konce druhé světové války chystám
dokument o statečném odbojáři a skautovi z Vysočiny, který
na konci války zázrakem přežil masakr, při kterém německé
jednotky zavraždily pětadvacet českých vlastenců.
Ludvík Němec, slovesný dramaturg
Příští rok se hned dvakrát setkám – a hlavně zprostředkuji
ta setkání posluchačům – s umělcem mnoha tváří a mnoha
pseudonymů, také mnoha literárních cen a válečných
vyznamenání, frankofonním spisovatelem Romainem Garym.
Tajemství jeho nejslavnějšího pseudonymu Émile Ajar bylo
objasněno až po jeho smrti – a právě jeho ajárovská prvotina
Život s krajtou zamotala hlavy literárním odborníkům,
zatímco čtenáři se labužnicky bavili. A s Garym osobně se
setkáme v jeho románových memoárech Příslib úsvitu, jež
pokládám za jeden z nejjímavějších a současně ovšem i
nejvtipnějších obrazů synovské a mateřské lásky na pozadí
takzvaných velkých dějin 20. století.
Olga Jeřábková, vedoucí Tvůrčí skupiny Regiony
Těším se na Hordubala! Myslím (ale snad se mýlím!), že Karel
Čapek je v současné době trošku opomíjený autor. Při
přípravě rozhlasové četby z románu Hordubal jsem se znovu
hluboce poklonila před tímto brilantním spisovatelem.
Posluchači si to mohou ověřit už v lednu na Vltavě. V
průběhu roku se pak těším na práci na dalším vynikajícím
díle české literatury – tentokrát jde o historický román
Ladislava Fukse Vévodkyně a kuchařka. Příběh z období konce
habsburské monarchie vypráví o ženě z nejvyšších kruhů,
která šokovala Vídeň rozhodnutím založit si hotel. Je to
román autobiografický i přesto, že v hlavní roli vystupuje
žena.
Josef Veselý, redaktor ČRo Brno
Já se v podstatě těším na každý pořad, který připravuji,
takže se nacházím ve stavu permanentního těšení. Kromě
Toulek českou minulostí, které se – jakkoli to jejich autor
stále nechápe – přehouply přes tisícovku, a tříhodinového
magazínu Račte vstoupit, který má takřka 1050 premiér, se
každodenně těším na Deníčky, v nichž promlouvám k
rozhlasovému publiku každé ráno, a zpravidla, když usedám ke
klávesnici, nevím vůbec, co do ní vzápětí vyťukám. Ale
prozatím mě hlava a paměť v ní usazená ještě nezklamaly. Tak
to jsou – kromě jiného – zdroje mého těšení, a jak známo,
těšit se na něco je kolikrát víc než to pak zažít.
Václav Žmolík, moderátor a publicista
Moje maminka na otázku, co je nového, vždy odpovídá:
Naštěstí nic. Já takový škarohlíd nejsem, a tak se tu a tam
těším na novinky, ale oceňuji i to, co pokračuje. Na jaře mi
v Radioservisu vyjde další kniha z mých cest Po Česku 2 s
podtitulem Neznámé příběhy. A jsem rád, že na mě čekají
další milá vysílání Odpoledne s Dvojkou, Výlety s velkým „Vé“
i natáčení Po Česku na řadě nových míst a v souvislosti s
tím mnohá setkávání se zajímavými a inspirativními lidmi. A
ostatně čekají mě i články pro Týdeník Rozhlas.
Pavel Krejčí, režisér
Těším se na natáčení četby z ojedinělé knihy ruského básníka
a překladatele Igora Inova Jak to všechno bylo, pane
Werichu?. V knize o umělci, s nímž se spřátelil, podal autor
mimo jiné obraz o Werichově působení v emigraci a o jeho
herecké, ředitelské a spisovatelské činnosti po návratu
domů. Pozoruhodné je, že kniha vyšla v Moskvě už v roce
1971, ale po zásahu československých orgánů byl její prodej
zastaven. U nás vyšla až v roce 1992. Z českých autorů se
těším na dramatizovanou povídku podkrkonošského autora
Josefa Šíra Jak jsem slyšel andělíčky zpívat. Jde o
groteskní „road movie“ využívající osobité přírodní
prostředí a typologii rázovitých horalů. A vychutnám si i
natáčení povídky Ignáta Herrmanna Dostaveníčka páně Žoržova,
autorem skvěle vypointované historky o schůzkách „utajených“
milenců.
Alena Zemančíková, redaktorka ČRo Vltava
V cyklu Důvěrná sdělení se těším na rozhlasové uvažování o
roli hrdinů v básních. Probereme se básněmi od nejstarších
dob až po současnost a roli i pozici hrdiny posoudíme z
nejrůznějších úhlů pohledu. Zvláštní pozornost věnujeme
převlekům muže za ženu a ženy za muže, odhalíme muže v roli
ženy na cestě za rozkoší i ženu v mužské zbroji. Nesmíme
zapomenout ani na hrdinky – svaté, vědmy, kněžky, léčitelky,
na královny i pomatené dívky. Připomeneme si básně, které
vyšly z módy, propadly se časem, ale i autory věčné a
současné, necháme zaznít originálním jazykům a zejména
objevným pohledům na hrdinství.
Bohuslav Vítek, publicista
Mám velkou radost, že v nedělním Rondu v únoru a březnu mohu
blíže představit dva velké projekty Jiřího Bělohlávka. V
Roce české hudby zazářila na světovém trhu souborná nahrávka
symfonií a koncertů Antonína Dvořáka s Českou filharmonií a
třemi renomovanými světovými sólisty. V předcházejících
letech pořídil Jiří Bělohlávek pro BBC s tamějším
orchestrem, v jehož čele stál, vynikající komplet symfonií
Bohuslava Martinů. V každém večeru zazní vždy jedna symfonie
obou skladatelů a zároveň zavzpomínáme i na starší projekty
– například na komplet klavírních koncertů Bohuslava Martinů
se sólistou Emilem Leichnerem.
Radim Nejedlý, režisér
Těším se na všechny zajímavé texty, které mi jako režisérovi
příští rok přinese. Z naplánovaných větších projektů to bude
třeba hra Jiřího Kratochvila Černá skříňka. Obecně se těším
na radost ze souznění s jakýmkoliv textem, který může být
sebekratší, ale výrazně mě osloví. Těším se ovšem také na
výpravy „do terénu“ při natáčení rozhlasových dokumentů.
Renáta Spisarová, redaktorka ČRo Ostrava
Nejdobrodružnější jsou přímé přenosy, zvlášť ty, které se
odehrávají mimo pohodlí studia. Hned čtyři přenosy najednou
se s největší pravděpodobností uskuteční v neděli 31. května
v rámci 40. ročníku festivalu Janáčkův máj. Jednou z jeho
programových dominant bude putovní live natáčení Dne
slezských varhan, díky němuž se dostaneme na dvě místa
Moravské Ostravy i do slezského Hlučína a Ludgeřovic. Přímé
vstupy z kostelů i Janáčkovy konzervatoře na Vltavě budou
mimořádně technicky náročné a posádky ostravských mistrů
zvuku čekají – doufám – jen mírně adrenalinové situace,
které budu coby moderátorka přenosu prožívat spolu s nimi.
Michal Bureš, režisér a předseda Sdružení pro rozhlasovou
tvorbu
Můj první počin bude divadelní. Na komorní scéně Troníček ve
Vladislavově ulici v Praze odehrajeme 6. února premiéru
novinkové hry Mileny Štráfeldové. Nazvala ji Sestry B.
Zabývá se v ní tématem sesterské rivality a viny. Lídu
Baarovou ztvární Jana Stryková, její sestru Zorku Klára
Sedláčková-Oltová. Hudbu skládá Lukáš Hurník. V březnu se
pustím s Oldřichem Kaiserem do práce na audioknize P jako
pivo a poté mě čeká pátý ročník Moravského roku, který letos
věnujeme malým zemědělcům a biofarmám. Velmi se těším na
červen a na natáčení slavného Maylova opusu Rok v Provenci,
který Dvojka odvysílá ve večerní četbě na pokračování.
Jitka Novotná, moderátorka a publicistka
Už rok slýcháte z pořadu Stříbrný vítr nejen „ženy, které
mají duši“, ale také výpovědi zajímavých mužů. V listopadu
2014 jsme se dokonce zatoulali do poetické kavárny Viola,
jejíž prostředí a návštěvníci inspirovali herce Jiřího
Dvořáka k barvitému vyprávění. A tak se budeme do Violy čas
od času vracet i v roce nadcházejícím: 24. února přijme
pozvání herec a moderátor Jan Čenský a 5. května herec
Otakar Brousek mladší. Do komorních studiových pořadů pak
pozveme kupříkladu tenoristu Štefana Margitu, spisovatele a
překladatele Miroslava Poštu či houslistu Václava Hudečka.
Jitka Škápíková, publicistka
Jsem ráda, že cyklus Slovo nad zlato, konkrétně řady Když se
řekne a Po kom se jmenují, budou pokračovat i v příštím
roce. V zásobě máme totiž ještě nepřebernou spoustu
zajímavostí. Doufám, že se nám na jaře podaří rozhlasové
scénáře převést i do knížky, která se právě rodí v
Radioservisu. Od ledna také vyjíždíme ve stejné sestavě –
spolu s Danielem Moravcem a Janem Hergetem – s řadou
pětiminutovek pro děti. Cyklus Děsdějepis, který bude
vysílat Radio Junior, přináší strašlivé historky z českých
dějin. Ráda bych, aby bavil děti a snad i rodiče tak, jak
baví nás.
Hana Soukupová, slovesná dramaturgyně
Po několikaleté přestávce se těším na spolupráci s
Martinem Putnou a na dokončení projektu Putnův jihočeský
literární místopis. Dovedeme tak do konce stále ještě jediný
polistopadový přehled jihočeské literatury. Na dosud
odvysílanou více než stovku pořadů navážeme medailony
současných autorů, kterým se Martin Putna zatím vyhýbal.
Poslední řada Putnova jihočeského literárního místopisu by
se měla v programu ČRo České Budějovice objevit v roce 2016.
Zajímavá bude také práce na dokumentu, inspirovaném
dramatickým životním příběhem kapitána Desidera Kirinoviče.
Důstojník československé vojenské rozvědky byl v roce 1934
odvlečen do Německa a vystaven nelidským lékařským pokusům,
takže strávil zbytek života v psychiatrické léčebně.
Jana Vašatová, redaktorka ČRo Vltava
Těším se na další vysílání v řadě Telefonotéka, do kterého
se zapojila nejen celá řada skvělých kolegů-moderátorů v
Praze, ale přidali se i „krajánci“, kteří přinášejí do
pořadu další rozměr. Mám radost, že jako hosté se samy hlásí
nebo pozvání rády přijímají zajímavé osobnosti kulturního
života. Své dvacetiny s námi přijde slavit orchestr Berg,
nové CD představí Haasovo kvarteto, z USA přijede varhaník
Karel Paukert a čeká nás vysílání Telefonotéky z Plzně coby
evropského města kultury. A protože jde o živé vysílání s
účastí posluchačů, těším se, že s námi budou nadále pořad
inspirativně dotvářet.
Dan Moravec, dramaturg
Dokumentu se v Českém rozhlase aktuálně daří. Osobně se
těším na práci se seniory-vzpěrači, kteří se chystají na
velkou mezinárodní soutěž. Připravuji dokument o zbavování
se závislosti a o závislosti jako takové a zajímají mě i
lidé, kteří úspěšně či neúspěšně bojují se schizofrenií.
Velkým tématem je pro mě také Alzheimerova choroba.
Vladimíra Lukařová, dramaturgyně
Pro vltavský Páteční večer s datem 23. ledna připravuju
jubilejní, desátý pořad dlouhodobého cyklu Synagogy Čech,
Moravy a Slezska. S ředitelem Židovského muzea v Praze Leo
Pavlátem navštívíme židovské památky v Kdyni, Klatovech,
Dobré Vodě, Hartmanicích a Sušici. Jedním z nejvíce
skličujících zážitků je stav klatovské synagogy, která dnes
„funguje“ jako fitness centrum U Tonyho. Příkladem opačným
jsou skvostně rekonstruovaná horská synagoga v Hartmanicích
nebo synagoga ve Kdyni.
Zuzana Vojtíšková, dramaturgyně
Mojí doménou jsou především pohádky, a tak se těším na
výpravy do světa dospělých. S režisérkou Johanou Švarcovou a
se spisovatelem a scenáristou Martinem Ryšavým připravujeme
Arizonu – nedělní hru pro Dvojku inspirovanou textem
Jaroslava J. Paulíka, který stylem vyprávění připomíná
Rozmarné léto. Pokud se podaří zrealizovat záměr režisérky a
nastudujeme hru společně s herci souboru Buchty a loutky a
ve spolupráci s hudebním uskupením Dva, vznikne myslím
zajímavý rozhlasový tvar.
Hana Hložková, dramaturgyně
Jako každý rok se těším na spolupráci s českými a
slovenskými autory, kteří pro rozhlas napsali původní texty.
V cyklu Her a dokumentů nové generace bude autorsky
debutovat Simona Nyitrayová s dramatem Vítr ze slatin.
Vladimír Kracík napsal humorný dětský pohádkový příběh
Hluboký kočičí spánek a autorská dvojice Pavel Drábek a
Ondřej Kyas stvořila nový rozhlasově-hudební titul Leviatan.
Kromě toho mě čeká další spolupráce s improvizační skupinou
tvořící pořad Komediomat.
Robert Tamchyna, dramaturg mluveného slova Radioteka.cz
Vloni na konci roku jsem si přál setkávat se i nadále s
posluchači nedělního pořadu Dvojky Dobré ráno, Česko. Tohle
přání se mi splnilo, stejně jako být hostitelem vědeckých
osobností v programu ČRo Plus nebo nahlížet mezi hudební
linky notové osnovy hostů Telefonotéky. Doufám, že stejnou
příležitost budu mít i příští rok. Ale na co se těším
především, to je další rozšíření nabídky rozhlasového e-shopu
Radioteka.cz. Radiotéka se na webu otevřela posluchačům,
kteří nechtějí čekat na reprízy rozhlasových her a četeb na
pokračování nebo si rádi vybírají z hudebního archivu. A
nejen tam, vždyť Radiotéce svěřil svou novou desku ke
stažení na webu i Vojta Dyk!
Alena Blažejovská, dramaturgyně
V lednu začneme v magazínu ČRo Brno Zelný rynk vysílat četbu
z nové knihy Kateřiny Tučkové Fabrika, která souvisí s
výstavou Brno – moravský Manchester probíhající v Moravské
galerii. Na Vltavě a Dvojce se uplatní povídky v dramatizaci
studentů oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a
scenáristika na Divadelní fakultě JAMU – jsou to texty od
Nabokova, Singera, Bulyčova a Renčína. A vyberu ještě pro
cyklus Souzvuk chystaný pořad Vít Slíva čte Vladimíra
Holana. Při příležitosti 110. výročí narození bude básníka
interpretovat jiný básník, jemuž jsem letos věnovala
dokument s názvem Návrší.
Tomáš Soldán, režisér
Už teď musím myslet na hru Romana Ludvy s názvem Rybník. Je
to příběh, který znovu otevírá jedno ze svinstev
devadesátých let. Tedy poezie málo, žluči hodně, tvrdá práce
s herci a v terénu. Je to příležitost dohnat současnost,
ukázat v rozhlasovém dramatu na křivdy, které ještě
nezapadly. Přitom žádný aktivismus, jen příběh lidské
houževnatosti, toho, že někdy nesmyslně neohneme hřbet. V
literatuře mě bude těšit práce na povídce Julia Cortázara,
stejně jako ostravské natáčení Charriereova Motýlka.
Jan Sulovský, slovesný redaktor
V novém roce se ze všeho nejvíc těším na práci na
dramatizované četbě na pokračování podle románu Vladimír
Körnera Lékař umírajícího času. Myšlenka na realizaci tohoto
projektu se zrodila před lety na rozhlasové přehlídce
Bilance, kdy jsme se s režisérem Miroslavem Buriánkem při
večerním posezení shodli, že je to text a téma, jež nás v
současné době velmi zajímají. Že nám totiž atmosféra
„umírajícího času“, kdy něco nenávratně zaniká a v bolestech
se začíná rodit něco nového, může prozradit něco zásadního o
době současné i o nás samotných. Vladimír Körner tuto
myšlenku vděčně přijal. Četba by se měla vysílat na podzim
roku 2015.
Kateřina Rathouská, dramaturgyně
Do vltavského Klubu rozhlasové hry mimo jiné připravuji
pozoruhodný text současného irského autora Marka O’Rowea
Terminus, který do češtiny výborně přeložila, či spíše
přebásnila Ester Žantovská a v rozhlase ho natočí Aleš Vrzák.
V rámci minutových her budeme se stejným režisérem
realizovat kupříkladu cyklus Petra Hudského nazvaný Ze
života Karla IV. nebo sadu miniatur německého dramatika
Wernera Fritsche. Těším se také na drama Milana Uhdeho Hra o
Kateřinu, ve kterém se inspiroval Zkrocením zlé ženy
Williama Shakespeara.
Eva Lenartová, dramaturgyně
Já se vlastně těším na všechno, ale jsou některé pořady, se
kterými bude nutné déle pobýt, takže tvoří přirozené
dominanty „slovní výroby“ v ostravském studiu. Pro Vltavu
chystáme patnáctidílnou četbu z románu Motýlek, jehož
autorem je Henri Charriére. Tuhle práci inicioval ostravský
herec Norbert Lichý, který si tím tak trochu plní své
rozhlasové sny, a taky kolegové z Radioservisu, protože
titul vydají na CD. Hodně si slibuju od rozhlasové úpravy
hry Joea Penhalla Dumb Show, což je stále aktuální příběh o
srážce s bulvárem. Těším se i na minutové hry, na kterých
jsme letos začali spolupracovat s dramatičkou Lenkou
Lagronovou. A čeká nás i setkání se Stendhalem, jehož Římské
procházky chystáme pro vltavské Stránky na dobrou noc, nebo
dramatizace sci-fi knihy pro děti a mládež J. M. Trosky. Za
touto tečkou vyjadřuji lítost nad omezeným prostorem ankety,
neboť není malých pořadů…
Připravil René Kočík |
