Číslo 47 / 2014.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s filmovým režisérem.
Jiřím Strachem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

Veslo zvané samota

Jedním z příspěvků, jimiž si Český rozhlas připomene čtvrtstoletí od sametové revoluce, bude rozhlasová premiéra (pondělí 17. listopadu, ČRo Vltava, 0.02) úpravy novely Jaroslava Rudiše (1972) Národní třída. Tato zpověď osamělého, zadumaného rváče z panelákového sídliště na předměstí v sobě však nese víc než jen sled událostí ze života muskulaturou přetékajícího natěrače střech, co zvládne hravě dvě stě kliků, ale taky vybouchat pravačkou uremcanej ksicht nějakýho nepohodlnýho šmejda. Poznáváme jeho jasně vymezený svět dobra a zla, svět bobříků odvahy, mlčení, sveřepé vytrvalosti, zbabělosti, chvástalství i pohodlné lenosti. Vandam je v jádru romantický hrdina, který své pravé poslání nedokázal najít…

Národní třída Jaroslava Rudiše je zpovědí osamělého rváče, která však nese víc než jen sled událostí ze života muskulaturou přetékajícího natěrače střech

„Já sem Říman. Evropan. Na to já věřim. Na ideály. Na kulturu. Pochod na Řím! Všichni sme přece Římani. Ale já sem hlavně já, já sem Vandam, já sem poučenej o životě, já znám všechny bitvy světa. Všechny prohraný bitvy. Všechny vyhraný bitvy. Záleží totiž vždycky na úhlu pohledu. Záleží na tom, na jaký straně barikády v tý chvíli stojíš. Můžeš vyhrát. Můžeš prohrát. Ale hlavně musíš bejt při tom. Já vim, jak se to semlelo v září roku 9 v Teutoburským lese. Já vim, jaký to bylo v květnu 1434 u Lipan. A v listopadu 1620 na Bílý hoře. A v prosinci 1805 u Slavkova. A v červenci 1866 u Hradce Králové. A skoro celej rok 1916 u Verdunu. A v červenci 1917 u Zborova. A v zimě 1942 a 1943 u Stalingradu. A v červnu 1944 v Normandii. A v dubnu a květnu 1945 u Berlína. A v srpnu 1968 v Praze... Někdy mám pocit, že já v těch bitvách byl, že sem si do tý krve namočil prsty. Možná řekneš, blbost, to se nemůže stát. Ale lidstvo je jenom jeden velkej válečník. Možná si tam byl taky.“
Poetika Rudišova textu vyrůstá ze slangu, drsného humoru a přesného rytmu – vše nese tajemství. Je Vandam opravdu jen bitkař, hnanec, který hltavě touží se k někomu přimknout a vtisknout mu konečně a jednou provždy veslo svého předurčení?
Adaptace prózy je počinem pražského vydavatelství OneHotBook, které za něj bylo oceněno titulem Audiokniha roku 2013. Hudbu složil Honza Horáček. V roli Vandama se představí Hynek Čermák, barmanku Lucku ztvárnila Kristýna Frejová.

Michal Bureš, režisér

Foto Jarka Šnajberková



  Jak nesouhlasit s režimem
  Dívejte se 
 
  Veslo zvané samota
  Nalaďte si
 
  Sametové ideály versus...   
  Téma