|
|
 Fízl
byl jako zlý duch
„Fízl byl v našem klukovském světě něco, co byl jinde zlý
duch. V našich představách nebyl přítomen jen jako určitá
reálná hrozba klučičích výprav do cizích zahrad či
všelijakých jiných nezbedností, ale znamenal i zosobnění
jakési tajemné, hrůzostrašné moci, která nás děti a později
školáky obklopovala v zemi plné strašidel, jež si říkala
Československá socialistická republika. Husák, jehož
nestvůrná tvář na nás shlížela den co den ze stěn školních
učeben, byl nadreálný, a tím pádem všemocný zloduch a
fízlové byli hrozní v tom, že byli služebníci těchto démonů
– stála za nimi neviditelná, všeobjímající a všepostihující
moc.“ To ve své knize Fízl píše prozaik a historik Petr
Placák (1964), jedna z klíčových postav českého literárního
undergroundu, v letech 1982 až 1986 klarinetista The Plastic
People of the Universe.
Placákův Fízl, z něhož Vltava od středy 12. listopadu uvádí
čtrnáctidílnou četbu na pokračování, je dílo na pomezí
dokumentu, vzpomínek a beletrie o životě v komunistickém
Československu. Kniha vyšla v roce 2007, autor za ni o rok
později dostal cenu Magnesia Litera. Literární kritik Jiří
Peňás o Fízlovi napsal: „Jsou to vlastně paměti mladého
desperáta bojujícího za dobré věci. Ve věku, kdy většina
vrstevníků nemá ještě o ničem ani tušení, zajímá se nanejvýš
o spolužačky a o to, v jaké hospodě dostanou pivo, tu
vstupuje na scénu indián, který jasně ví, kudy vedou linie
mezi dobrem a zlem, mezi světem spravedlnosti a touhy po
svobodě a světem nevolnictví a podlé zákeřnosti.“
Částečně jde o text autobiografický, který zachycuje
dospívání nonkonformního, opozičně naladěného mladého muže
za normalizace. Zároveň chce autor na základě spisu s krycím
jménem Fagot, který na něj vedla StB v letech 1982 až 1985,
„předvést základní činnosti a fungování operativy
komunistické tajné policie“ a toto „konfrontovat s osobními
zkušenostmi a se znalostí pozadí věcí“. Vzhledem k tomu, že
pokračování spisu z druhé poloviny osmdesátých let bylo
skartováno, mění se kniha zhruba od půli spíše ve vzpomínky
na akce disidentské skupiny České děti, kterou Placák
založil a se kterou prožil mnoho dobrodružných akcí.
Petr Turek, slovesný dramaturg
Foto Post Bellum |
