Číslo 7 / 2014.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s violistkou.
Jitkou Hosprovou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Milan Slezák, komentátor ČRo

Postrach jménem cínový mor

Také tlacháváte s básníky? Pak vás povídáním o cínovém moru nejen nezaskočím, ale ani neokouzlím. Co naplat, už jsem začal, a ty, pro které je cínový mor horkou novinkou, zvu do kroužku kolem básníka. Pohodlně se usaďte, dobře naložený poeta začíná vyprávět.
Vzpomíná na hospůdku, v níž se před lety ocitl, a tlumočí historku, kterou si tehdy vyposlechl. Vypravěčem byl instalatér a zároveň sběratel historických předmětů. Ten jednou spravil sousedce záchod a uslyšel od ní: „Něco mne napadlo, na půdě máme staré korbele, pro nás je to veteš, ale vám by mohly udělat radost – juknete se tam?“ Toť se ví, že chtěl. Peníze za opravu odmítl a běžel na půdu. A tam stály tři korbely, na něž se jeho sběratelské srdce smálo. Zaprášené, avšak zachovalé a nad veškerou pochybnost cenné. Dovedu si představit rozrušení, s nímž se dotkl prvního korbelu; vidím chtivost, ale i lásku a pokoru; prsty, které se nádoby dotknou jen zlehka, jen ji pohladí a teprve potom uchopí pevněji. A v ten okamžik se bezbřehá radost změní v šok a v ten nejhlubší žal! Korbel se totiž pod dotyky zbortí a změní v kupku šedého prášku. Totéž se stane s druhou nádobou. Na třetí už zarmoucený sběratel raději nesáhl a v zoufalství se stáhl z půdy.
Viníkem byl právě cínový mor, sdělil instalatér užaslé hospodě, a tedy i básníkovi. Cín nesnáší nízké teploty. Když necháte předměty z cínu trpět teplotami nižší než minus sedmnáct, údajně zkřehnou natolik, že se vám pak rozpadnou pod rukama. Přesto je prý zachránit lze. Jak? Stále ještě věříte tomu, co vám básník vypráví? Pak vězte, že v dotyčném hostinci seděl nevrlý děd, který toho zpočátku mnoho nenamluvil, ale nyní se razantně vložil do děje. Pravil, že je cínař, poslední svého druhu v Praze, svědek zániku řemesla v době tažení proti živnostníkům. A že by věděl, jak na to.
Zvídavý básník mu zaplatil několikero piv a povícero rumů a za to si vyslechl následující: Předměty, které mohou být postiženy cínovým morem, je nutné několik týdnů trpělivě zpevňovat roztokem, v němž hraje hlavní roli odvar z přesličky. Lektvar musíme na nádobu nanášet denně za pomoci fixírky. Tak cínový mor spolehlivě zaplašíte, pravil muž, který se prohlásil za cínaře, a budete se tak moci nádob bez obav dotýkat. Vás ovšem zajímá i prevence, není-liž pravda? Klíčové je přechovávat cínové předměty v teple, to je jasné. Ale ten starý pán, který byl po pivech a rumech zdarma zřejmě k nezastavení, básníka ještě důrazně nabádal, aby jednou týdně důkladně ošlehal všechny cínové předměty z domácnosti několika stonky přesličky. Ta má hodně křemíku a dodá nádobí z cínu pevnost, děl děd.
Básníka povídání o cínovém moru zjevně okouzlilo, což se možná obráží i v tomto zápisu jeho vyprávění. Střízlivěji založenější posluchači ovšem pokývali hlavou a začali ruče zjišťovat, jak se to s cínovým morem má doopravdy. Vyčetli, že to je fyzikální, a nikoli chemický (oxidační) proces; už jen proto jsou recepty muže, který se prohlašoval za starého cínaře, nejisté. Lze se rovněž dočíst, že nebezpečné pro cínové předměty jsou již teploty pod 13,2 stupně Celsia, nikoli až pod minus sedmnáct. Podle Wikipedie se dá cínový mor zastavit jedině zahřátím materiálu nad dvacet stupňů; potom už okolní teplota nikdy nesmí klesnout. Kromě vhodné teploty by spolehlivou prevenci proti cínovému moru měla zajistit i příměs jiného kovu.
Ne že by to nebylo zajímavé – avšak kde zůstala poezie? Nevytratila se nám? Ba ne. Víte, že přesličku, „cínový rákos“, tak bohatý na křemík, používali k cídění nádobí indiáni? Víte, že procesu, který v nízkých teplotách ohrožuje cínové předměty, se říká mor proto, že je „nakažlivý“? Že se přenáší z předmětu na předmět? A to jste slyšeli, že cínový mor může být i za debaklem Napoleona v Rusku? Knoflíky uniforem Velké armády prý byly z čistého cínu a za ruských mrazů se rozpadly na prach. A prodírejte se ruskou zimou rozepnuti!



  Na Poříčí dítě křičí...    
  Zpěvník Jana Buriana
 
  
Šlitrovi k devadesátinám
  Nalaďte si
 
  Zoubek bilancuje: Odkud a kam
  Navštivte