|
|
„Matka“ Jana Antonína Pitínského
I když je Jan Antonín Pitínský v posledních dvaceti letech
známý díky lyricko-poetickým divadelním režiím, jeho literární
tvorba není v českém kontextu zanedbatelná. V jubilejní desáté
rozhlasové inscenaci, natočené na brněnské půdě, se
představuje v roli dramatika a režiséra vůbec poprvé.
Hra o tyranii v rodinném kruhu se odehrává na půdorysu
nespecifikovaného, ale tušeného společenského převratu, po
němž bude vláda svěřena do rukou „pracujícího lidu“. Podtitul
„sociální drama“ má dvojí význam: jednak evokuje
socialistickorealistický typ dramatiky, zároveň je paradoxní
ve vztahu k asociálnímu způsobu života, který ve skutečnosti
vede takzvaná normální dělnická rodina. Matka, běžně
symbolizující blaho rodiny, je v Pitínského verzi karikaturou,
trestající své blízké bizarními způsoby. Mučení hlady či
uzavírání do skříně jsou běžnými prostředky mezilidského
spolubytí ženy, která se stane vůdčí postavou boje za
spravedlnost. Mistrovská ironie, objevující se v protikladech,
se objevuje i v celkové panoptikální atmosféře hry.
V textu je kromě uměle vytvořeného jazyka, vzbuzujícího zdání
„dělňáckého nářečí“, patrné autorovo okouzlení jarmarečním
divadlem a groteskou. Záměrné odpsychologizování postav a
jejich charakterová typologie, podporovaná i různorodou
dynamikou řeči, působí patřičně v kontrastu série mordů a
drastických činů, které provádějí. Despotismus a psychologický
teror, jichž se matka dopouští nejen vůči celé své rodině,
díky tomu účinkují jako černý humor.
Původně divadelní hra Matka vznikla v roce 1987 pro brněnský
amatérský soubor Ochotnický kroužek, ve kterém autor působil
také jako režisér. Premiéra, která proběhne v sobotu 21. září
ve 14.00 ve vltavském Rozhlasovém jevišti, však není
rekonstrukcí původní inscenace. Nová režijní interpretace
vlastního textu Jana Antonína Pitínského vychází zejména z
hereckého obsazení inscenace, v němž se odráží v posledních
letech četné spolupráce režiséra nejen s Divadlem Husa na
provázku, ale i s jinými moravskými jevišti.
V titulní roli uslyšíme Ivanu Hloužkovou, výraznou brněnskou
herečku a držitelku dvou Cen Alfréda Radoka. Další role
ztvárnili Jan Kolařík (Otec), Jiří Pecha (Dědeček), Michal
Isteník (Antonín), Tereza Vilišová (Bětuše), Tereza Novotná
(Anděla) a Robert Mikluš (Zoban). Hudbu složil Richard Dvořák,
mistrem zvuku byl Josef Daněk. Inscenace vznikla v Tvůrčí
skupině Brno.
Hana Hložková, dramaturgyně
Foto Hana Hložková |
