Skvěle psaný šílený smutek

Spisovatelka Tereza Boučková (1957) má na pažbě české literatury posledního čtvrtstoletí zatím dva jasné zářezy: za debut Indiánský běh (1988) a deníkový román Rok kohouta (2008). Obě knížky pojala jako jistou osobní bilanci: v té první vydala kritický počet ze svého dětství a dospívání, v té druhé pak z krize středního věku. Aktuálně přidala jasný zářez třetí, skvělou sbírku drobné prózy nazvanou Šíleně smutné povídky (Odeon, 2013, 128 stran).
Jestliže v prvních dvou jmenovaných titulech psala Boučková sebe, hledala své místo ve vztahu jednak k vlastním rodičům (potažmo ke komunitě, která se kolem nich zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech vytvořila), jednak k manželovi a dětem, pak v novince píše „ty druhé“. Subjektivní zkušenost vystřídaly obecné, skoro modelové situace. Podle názvu knihy by se mohlo zdát, že svorníkem třinácti povídek je „šílený smutek“, že jde o temné výkresy existenciálních tragédií a hlubokých traumat, z nichž není úniku. Boučková sice portrétuje mužskou i ženskou samotu, rozpady manželství a krachy přátelství, zklamaná očekávání, postupující neurózu, duševní chorobu anebo rovnou nešťastnou smrt, ale drží si přitom smysl pro jemný, nejčastěji absurdní humor. Zvládá na výbornou první věty („Ing. Mrázek měl chuť vraždit“), stejně jako ostré, rázné a překvapivé pointy. Stylem je úsporná, minimalistická, pracuje v nerozvitých, někdy skoro holých větách. Jen výjimečně se nechá zlákat na melodramatickou vějičku.
Povídkové psaní Terezy Boučkové, které nejednou koketuje s žánrem fejetonu, nemá vlastně daleko k mužskému rukopisu. Na rozdíl od emocionálně angažovaného, přerývaně psaného Roku kohouta jsou Šíleně smutné povídky stručné, jasné, dynamické; texty mají od počátku dobrý přehled o směru i o cíli. Jsou suverénní třeba jako dávné povídkové práce Julia Cortázara nebo jako nedávno vydaná novela Národní třída Jaroslava Rudiše. Přes veškeré příbuznosti a možné podobnosti jsou ale pořád nejvíc své.

Radim Kopáč, literární a výtvarný kritik



  Když se touha vystavět dům...
  
Dívejte se
 
  
Skvěle psaný smutek
  
Pořiďte si
 
  Kdy skanou Jasmíniny slzy?
  
Navštivte