|
|
 Pracující
ženy, spojte se!
Píše se rok 1968 a hlouček anglických dělnic, pracujících jako
šičky v mamutím podniku General Motors, štve, že vydělávají
méně než jejich mužští kolegové. Vstoupí do stávky, která tak
stojí na počátku změn, vedoucích až ke zrovnoprávnění obou
pohlaví i na pracovním trhu. Nigel Cole, jenž komedii Vyrobeno
v Dagenhamu (uvádí ČT2 ve středu 7. srpna ve 22.00) natočil,
se ovšem vyhnul hřmotnému rozhořčování a místo toho
upřednostnil lehce pobavený, ironizující, odlehčený pohled.
V popředí se tak ocitají hlavně soukromé trable, ať již
humorně nadsazené, nebo naopak směřující k tklivému dojetí. A
okrajově zmíněny jsou i další tehdejší problémy, třeba tělesné
tresty, jak je prosazují – dokonce jako dobrodiní – někteří
učitelé. Nelze pominout ani společenský rozměr filmu:
dobromyslně útočí jak proti odborové zkostnatělosti, tak proti
intrikánství zaměstnavatelů, jejichž představitel vyhrožuje
samotné ministryni, že by mohl výrobu přesunout do jiné země,
kdyby požadavkům dělnic ustoupila.
Snímek staví na pečlivém rozkreslení každé z postav, navíc s
naznačením kastovního principu dosud ovládajícího anglickou
společnost. Hlavní hrdinka, výřečná a nebojácná Rita
O‘Gradyová (výtečně ji ztvárňuje Sally Hawkinsová, známá
zejména z Leighovy tragikomedie Happy-Go-Lucky), se stává
přirozenou mluvčí svých družek, i když ji zprvu svazuje tréma
z veřejného vystupování nebo výčitky svědomí, že se dostatečně
nestará o svou rodinu.
Rita se proměňuje z úslužné ženušky, která mnoho krásy ani
vzdělání nepobrala, avšak dokáže obratně a pádně argumentovat,
v zapálenou bojovnici, navzdory nakřáplému hlasu strhávanou
zápalem stávkového boje. Všimněme si, nakolik ji dokresluje
taková drobnost, když si na jednání s ministryní vypůjčí od
své náhodné kamarádky značkové šaty! Jistě, rozpoznáme řadu
motivů, které se blíží předem daným tezím nebo naopak
zesměšňující karikatuře, avšak étos výpovědi rozhodně
oslovuje.
Režisér zapracoval jak dobovou reklamu, tak dokumentární
záběry, hojně používá tehdejší populární hudbu, aby co
nejvěrněji dokreslil zamýšlený obraz. Navíc probleskne i
postřeh o tradičním rozdělení mužských a ženských rolí: když
stávkující ženy zablokovaly činnost celé továrny, takříkajíc
na dlažbě se ocitli i muži. Tehdy se vyrojily stížnosti, že
takové jednání je nezodpovědné, protože muž přece živí
rodinu...
Jan Jaroš, filmový publicista
|
