Tajemství elixíru neviditelnosti

Místností poletují předměty. Klapky piána se samy od sebe pohybují, jako by na ně hrály neviditelné ruce, zvony kostela se samovolně rozezní. A to vše ve městě přímo prosáklém strachem a hrůzou z nadpřirozených jevů. Strašidelné? To si pište!

Elixír neviditelnosti! Zhmotněný sen středověkých alchymistů i blouznivých vědců usilujících o jeho vytvoření po celá staletí. A Jules Verne nechal ve svém románu Tajemství Viléma Storitze alchymistu Otto Storitze takový lektvar skutečně vytvořit. Ale dostal se vynález do dobrých rukou? Slouží ke konání dobra, nebo páchání zla? A co když se někdo stane neviditelným proti své vůli? Na některé z těchto otázek vám tento článek dá odpověď, ale pokud byste se rádi dozvěděli, jak napínavý a dramatický propletenec okolo elixíru neviditelnosti a hrdinů, kteří s ním mají co do činění, dopadne, budete si muset naladit Český rozhlas Dvojka, který 18. května ve 13.05 vysílá premiéru rozhlasové inscenace Tajemství Viléma Storitze.
Stejnojmenný román napsal Jules Verne roku 1910. Děj příběhu je datován do doby Rakouska-Uherska a odehrává se v maďarském městečku Ragz. Do něj připlouvá po Dunaji na palubě parníku z Vídně na svatbu svého bratra, portrétisty Marka, Pařížan Henri Vidal. Štěstí novomanželů má však v úmyslu zničit padouch Vilém Storitz, syn zemřelého věhlasného alchymisty. Miluje Markovu nevěstu Myru Roderichovou, která jej kdysi odmítla, on se jí však přesto rozhodne zmocnit za každou cenu. Po svém otci zdědil recepturu na kapalinu, jejíž použití učiní člověka neviditelným. A právě tento vynález Vilém Storitz zneužije k tomu, aby sňatku snoubenců zabránil. Po sérii podivuhodných událostí Myra zmizí a všichni jsou přesvědčeni, že byla Storitzem unesena. Je tomu tak i ve skutečnosti?
Rozhlasová hra Tajemství Viléma Storitze není prvním zpracováním této dobrodružné látky Julese Vernea. V roce 1967 byl natočen stejnojmenný černobílý film ve francouzsko-české kooprodukci v režii Erica Le Hunga. Pozoruhodné je, že tvůrci v touze po co největší originalitě a pitoresknosti nesáhli po autorem předepsaném maďarském městečku – film se odehrává v historické Praze. Další zajímavostí je, že snímek byl v sedmdesátých letech v Československu skartován, neboť v něm hráli herci pro tehdejší režim nepohodlní. V devadesátých letech se České televizi podařilo získat francouzskou kopii filmu, jejíž znění muselo být pro vysílání znovu přemluveno do češtiny. Ne všichni původní protagonisté byli totiž ještě naživu, takže postavy ztvárněné Martinem Růžkem, Josefem Hlinomazem a Milošem Nedbalem nadabovali jiní herci.
Na koho a na co se můžeme těšit v nejnovější rozhlasové inscenaci? V prvé řadě na příběh samotný. Je totiž barvitý, nápaditý, plný překvapivých zvratů a napětí, a když přidáme mírné mrazení v zádech, vznikne posluchačsky vděčný a lákavý koktejl. Žánrově by se inscenace dala popsat nejspíše jako „soft horor“ rozvedený do rozhlasového „velkého plátna“. Inscenace s ubíhajícími minutami neúprosně graduje a režisér Dimitrij Dudík za pomoci početného sboru a působivé scénické hudby Kryštofa Marka účinně prohlubuje narůstající atmosféru hrůzy a paniky, která se zmocňuje města a jeho pověrčivých obyvatel.
V hlavní roli uslyšíte vynikajícího Ivana Trojana, v roli titulní Milana Bahúla, pozadu rozhodně nezůstávají Jan Hartl, nestárnoucí Otakar Brousek st. či Kamil Halbich. V dalších rolích se představí Michal Zelenka, Lucie Pernetová, Josef Somr, Pavel Rímský či Miloš Hlavica.

Boris Nedal, publicista

Foto Hynek Glos