Číslo 12 / 2013.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s astronomem.
Jiřím Grygarem.


 

 

Je čas poznat Cholina

Nikdo z vás nezná Cholina – to je pravda, musí čtenář přitakat titulu více než dvousetstránkového výboru, který tomuto spisovateli právě vyšel v olomouckém nakladatelství Aleše Prstka. Igora Cholina (1920–1999), dítě ulice a literárního samouka, ale neznali dlouho ani v jeho rodném Rusku. Patřil totiž k undergroundu, a tedy k zakazovaným a pronásledovaným – vlastně od počátků své tvorby v padesátých letech. Podobně jako Jerofejev nebo Mamlejev. Podobně jako desítky a stovky jiných. Je skoro div, že se situace v posledních dekádách změnila a Cholin začal vycházet oficiálně knižně: Putin sice není Stalin, ale moc přitahuje vždycky ty stejně nemocné.

Kniha, trefně ilustrovaná Viktorem Pivovarovem, Cholinovým někdejším druhem, vybírá z mistrova díla opravdu bohatě: představuje jeho poezii, poémy, drobnou prózu i novelu. Práce sice vznikaly na ploše půlstoletí, ale svorník mají vždycky stejný – je jím absurdní groteska, neslitovně parodický výkres ruské reality v jejích nejvyšších i nejnižších patrech. Literární anekdoty v hlavní roli se Stalinem a Berijou plynule pokračují v ostrých záběrech na tragické osudy anonymních „outcasts“. V prostřizích jsou pak k mání milostný verš, přírodní lyrika i metafyzická próza. A portréty uměleckých „spolubydlících“ z podzemí, třeba Ilji Kabakova.
Mění se vlastně jenom kulisy: původní naivistickou stylizaci, vyrostlou z folkloru, střídají v pozdějším díle obraznější, imaginativnější náběhy. Zprvu syrový reportér, literární „filmař“, kterému stačí ty nejjednodušší nástroje; doba a země, kam se narodil, vlastně psaly za něj. Později přibylo snění a fantazie, prodloužily se plavby na experimentálně-absurdních vlnách, blízkých avantgardě, kterou v Rusku reprezentovali stejně dobře Chlebnikov, Charms i jmenovaný Mamlejev. „Osud ho nehýčkal, / nechlácholil, / nekonejšil, / ale mlátil / a mlátil, / a pořád po hlavě,“ napsal si básník vlastní portrét. Abychom se vrátili na úvod: Je nejvyšší čas poznat Cholina.

Radim Kopáč, literární a výtvarný kritik



  Troška zábavy v Čajovně
 
  
Je čas poznat Cholina    
 
  Kam utek Stolkolet?