Číslo 18 / 2012.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s hercem.
Otakarem Brouskem.



 

 

 


 

 

Sigrid Undsetová v roce 1911Cestami Sigrid Undsetové

„Já žila v této zemi po tisíc let.“ Tak vyjádřila Sigrid Undsetová (1882–1949) svůj bytostný vztah k dějinám své norské vlasti. Po čtyři desetiletí vydávala romány, povídky a eseje, v nichž převažovalo téma života ženy v současnosti i historii. Především pod vlivem civilizační krize po první světové válce se spisovatelka obracela k etickým hodnotám. Čtenáře v Norsku, v Evropě i za oceánem oslovila svými obrazy z norského středověku. Nikoli vikinské výpravy, ale pozapomenutá doba přelomu 13. a 14. století jsou rámcem její trilogie Kristina Vavřincová a tetralogie Olav Audunsson, za něž obdržela roku 1928 Nobelovu cenu za literaturu.

Život Undsetové, se kterým posluchače počínaje pondělím 30. dubna seznámí pětidílná série vltavských Osudů, byl poznamenán konfrontací s peripetiemi doby. Pro matku a dvě sestry vydělávala na živobytí nenáviděnou prací v kanceláři, po svém literárním debutu obdržela cestovní stipendium, které se jí stalo osudným: v Římě se seznámila s významným norským malířem. Následovala tajná svatba, pobyty v Londýně a Paříži. Manželství se ale po deseti letech rozpadlo. Měli tři děti, o postiženou dceru se Undsetová starala do její smrti v devatenácti letech, nejstarší syn padl v bojích za německé okupace. Právě válečné události poznamenaly spisovatelčin životní úděl – pro svůj neohrožený občanský postoj musela odejít do emigrace, její cesta za svobodou byla však klikatá: vedla přes Stockholm, Moskvu a Vladivostok do San Franciska, žila pak především v New Yorku, přednášela o norské kultuře, v rozhlasových vystoupeních poukazovala na demokratické tradice svého národa. Do Norska se vrátila jako zlomená a vyčerpaná žena, která již neměla sílu navázat na dřívější úspěchy. Jako sedmašedesátiletá zemřela v milovaném Lillehammeru. Dnes je její dům na Bjerkebeku, stojící přímo pod skokanskými můstky z olympijských her 1994, restaurován a zpřístupněn jako muzeum a živé kulturní centrum.
Čeští čtenáři se mohli s dílem Sigrid Undsetové seznámit zásluhou Kuncířova nakladatelství a překladatele Karla V. Rypáčka (od roku 1929). Za okupace byla její díla na indexu, její knihy se nesměly vydávat ani půjčovat. Česká recepce znovu vyšlehla mezi lety 1945 až 1948, pak byla překryta vlnou oficiálního zapomnění. Legendární trilogie Kristina Vavřincová přesto u nás vyšla celkem pětkrát.

Miluše Juříčková, skandinavistka



  Cestami Sigrid Undsetové
  Nalaďte si
 
  Za zbytky magie do Kopanic

  Pořiďte si  
 
  Cesty ztraceného ráje
  Téma