|
|
Na dvorcích kladenského Podprůhonu
„Jádro obyvatel Syslího údolí se mění jen zvolna. Pamětníci
vynikají dlouhověkostí, jako
 by
stráně Syslího údolí nebyly součástí průmyslového města, nýbrž
vinorodými svahy slunné Gruzie…“ napsal František Stavinoha ve
své próze Hvězdy nad Syslím údolím. Kladenský fotograf Jiří
Hanke rád cituje Stavinohův popis investičního systému stavby
a oprav domků nejstarší kladenské čtvrti Podprůhon (ve své
knize ho spisovatel nazývá Syslím údolím) „od výplaty
k výplatě“. Tento originální přístup stavebníků se projevuje
na nezaměnitelné „podprůhonské architektuře“.
Jiří Hanke byl naším průvodcem při natáčení pořadu Slunné
stráně Gruzie v průmyslovém středu Čech aneb Kladenské dvorky,
který ve středu 11. dubna ve 21.45 odvysílá stanice Vltava v
rámci pravidelného Radiodokumentu. Kladno představuje v
Hankeho díle obdobně důležité téma jako Ostrava ve
fotografiích Viktora Koláře nebo Sovinec a jeho okolí v tvorbě
Jindřicha Štreita. Hanke je autorem řady dokumentárních,
portrétních a konceptuálních cyklů jako například Pohledy z
okna mého bytu, Otisky generace, Podnikatelé a také Lidé
z Podprůhonu – v tomto cyklu z let 1974 až 1989 „portrétoval“
zdejší občany, často skurilní postavy z okraje společnosti.
Podařilo se mu skvěle zachytit atmosféru a poezii tohoto
zvláštního místa.
S pamětnicí Alenou Satýnkovou a archivářkou Květou Hrnčířovou
jsme dále mluvili o historii Podprůhonu, jehož podobu ve
třicátých letech popsala spisovatelka Marie Majerová ve
fejetonu Hornický Betlém: „Před důlními vraty se půda svažuje;
dno hlubokého sedla mezi šachtou a Kladnem je nyní napěchováno
tmou a jen protější stráň, hornický Betlém, se neurčitě
zjevuje v chumelenici…“
 Natáčeli
jsme také se sochařem Zdeňkem Maninou, hudebníkem Borisem
Jedličkou či zvukařem Janem Holznerem, kteří po roce 1989
v Podprůhonu našli nový domov, nebo alespoň ateliér jako
Zdeněk Manina. Hlavním tématem rozhovorů byl multikulturní
festival Kladenské dvorky. Ten se zrodil na počátku
osmdesátých let nejdříve jako výstava výtvarných děl pod širým
nebem. U vzniku „Dvorků“ stáli hlavně členové výtvarné
skupiny Atelier 74 Viktor Stříbrný, Anna Tichá, Václav Frolík,
Václav Černý či Jiří Hanke. K výtvarníkům se postupně přidali
hudebníci a divadelníci. Každý rok Kladenské dvorky „obsazují“
desítky podprůhonských dvorků a zahrad. Mezi vystavujícími
objevíme i významná jména českého výtvarného umění: sestry
Válovy, Vladimíra Kokoliu, Olbrama Zoubka, Aleše Veselého nebo
Kurta Gebauera.
Na závěr optimistická informace: jako leitmotiv ve výpovědích
účastníků natáčení dokumentu zaznívaly obavy o budoucnost
Podprůhonu. Loni v prosinci Kladno konečně získalo
„podprůhonskou“ dotaci z evropských fondů na uskutečnění
projektu rekonstrukce tamních opěrných zdí a komunikací. Práce
mají být zahájeny už letos v létě. Tímto aktem odchází do
historie iniciativa Zachraňme nám Podprůhon. A třicátý ročník
Kladenských dvorků, který se koná 9. a 10. června, může
proběhnout v atmosféře nadějného očekávání.
Ještě dodejme, že při natáčení a na scénáři spolupracoval
Lukáš Kamen. Hudbu ze skladeb Jany Koubkové a Bory Kříže
vybíral Marek Smetana. Technicky spolupracoval Pavel Dejmek.
„Podprůhonské“ literární fragmenty čte Lukáš Příkazký.
Jiří Kamen, redaktor ČRo 3 – Vltava
Foto Lukáš Kamen |
