Číslo 32 / 2011.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor se spisovatelem.
Milošem Urbanem.



 

 

 

 

 

 

 

 

 



 


To nejlepší z Hradce Králové

Již po sedmnácté poslední červnovou dekádu v Hradci Králové spojilo síly několik obětavých institucí, aby i při stále se tenčících financích opět uspořádalo mezinárodní festival Divadlo evropských regionů. Jeho dramaturgie jako vždy uhájila maximální tematickou i žánrovou pestrost a současně širokou otevřenost všem zájemcům, kterým se nabízely rozličné výstavy, koncerty, besedy nebo dílny. Kromě osvědčených sálů se hrálo také v několika stanech nebo na mnoha venkovních pódiích. Kvantitou imponující čísla (238 představení vidělo skoro šedesát tisíc návštěvníků) ani případný výčet proslulých souborů (za všechny jmenujme moskevské Divadlo Na Tagance) nemohou nezasvěcenému čtenáři nahradit bezprostřední zážitky z tohoto divadelního maratonu, který i přes nepříznivé počasí doslova zaplavil malebný historický střed města.

Ve hře Jedlíci čokolády se dramatik David Drábek vrátil k tématu tragikomicky osamělého outsiderství

Všimněme si alespoň letmo festivalového přínosu hostitelského Klicperova divadla, po léta obzíravě řízeného ředitelem Ladislavem Zemanem. Pod předchozím vedením dnešního „principála“ Husy na provázku Vladimíra Morávka a za nynějšího šéfování plodného dramatika i režiséra Davida Drábka podařilo se tu stmelit kvalitní soubor. Jeho členům lze psát postavy přímo na tělo, navíc pak ve světových premiérách autorských novinek, s chutí provokujících textovou originálností a surreálnou scénickou fantazií.

V jistém kontrastu k titulům tradičnějšího typu (Shakespearova Marná lásky snaha, Buffiniové apokryf Král je panna) vyzněla trojice původních předloh. Nad herecky pečlivým ponorem do uzavřeného vnitřního světa pacientů z Kolečkova Klubu autistů a poněkud křečovitou bizarností Drábkova „detektivního mystéria“ Sherlock Holmes – Vraždy vousatých žen vynikli hlavně Drábkovi Jedlíci čokolády, kde se autor na čechovovském půdoryse a s groteskně poetickými gagy osobitě vrátil k tématu nenaplněných snů i tragikomického osamělého outsiderství. Z obecenstvem oblíbené hudební repertoárové linie pak „zabodovala“ Morávkova jevištní verze filmových Světáků, obohacených o dějové pásmo kolem skupiny Golden Kids.

Vít Závodský, teatrolog



  Klikyháky Bohumily Grögerové
  Nalaďte si
 
  Jak se žije bez Boha    

  Pořiďte si  
 
  Jitka Hosprová ví, co chce  
  Téma