|
|
Klikyháky
paměti Bohumily Grögerové
 Devadesáté narozeniny oslaví 7. srpna
Bohumila Grögerová.
Životní výročí přední české spisovatelky, překladatelky,
autorky rozhlasových her a knížek pro děti připomene Český
rozhlas 3 – Vltava pětidílnou četbou z knižního rozhovoru
Klikyháky paměti, který Bohumila Grögerová vedla s Radimem
Kopáčem (od pondělí 8. srpna, vždy v 11.30).
Bohumila Grögerová se narodila v Praze v rodině legionáře.
Absolvovala Městské dívčí reálné gymnázium, od roku 1951
pracovala v nakladatelství Naše vojsko. V roce 1972 přešla z
politických důvodů do Ústředí vědeckých, technických a
ekonomických informací. V roce 1952 se seznámila s Josefem
Hiršalem (1920–2003), s nímž půlstoletí tvořila
překladatelskou a tvůrčí dvojici. Jejich společná bibliografie
čítá zhruba sto osmdesát položek. Přispívala do Plamene,
Literárních novin, Tváře nebo Sešitů. Je laureátkou Ceny Toma
Stopparda (1986), Ceny Josefa Jungmanna (1993, 2000), Ceny PEN
klubu za celoživotní dílo (2009) a Magnesie Litery (2009).
Četbu z knižního rozhovoru Klikyháky paměti Vltava zařadila do
cyklu Osudy. Úvodní pasáže uslyší posluchači v podání samotné
spisovatelky, další části zazní v v herecké interpretaci Jany
Štěpánkové. Nesetkáme se tu s experimentální kompoziční
metodou, dokumentem, koláží, kaligramem nebo slovní hrou.
Bohumila Grögerová vypráví o životě svobodně smýšlející ženy,
která žije svůj každodenní život v prostředí, které na talent
a intelekt, zejména u žen, příliš nedbá. Její vzpomínky jsou
svědectvím o každodenní praxi chození do práce, péče o děti,
vaření, údržby domácnosti. A při těchto banálních úkonech, od
nichž žádná „socialistická žena“ nebyla osvobozena, psala,
překládala, debatovala, spoluvytvářela kulturu nijak
prominentní co do poct, ale zcela zásadní co do uměleckého
vlivu a inspirace. Spolu s Josefem Hiršalem a dalšími
překladateli svého okruhu zprostředkovávali evropskou
literaturu, v případě rakouské tvůrčí dvojice jejich
současníků Ernsta Jandla a Friederike Mayröckerové dokonce
založili básníkům popularitu dřív, než se tak stalo v jejich
vlastní zemi. Uzavřené a střežené hranice země přesahovali
duchem a tvorbou. Pěstovali hru, absurditu a humor, psali pro
děti i pro rozhlas, zkoumali jazyk mimo gramatické struktury.
Bohumila Grögerová život i dobu a její kulturní a myšlenkový
pohyb zaznamenává po celý svůj tvůrčí život. Jako činná
autorka i překladatelka experimentální poezie opracovává
skutečnost metodou grafické, zvukové, konkrétní i dokumentární
poezie. Píše – či spíše zapisuje – racionální, odtažité
promluvy, které vyjdou jako Zivilisationsschemata nejprve
německy (1970), o pětadvacet let později česky pod názvem
Meandry. Spolu s Josefem Hiršalem napsala monumentální memoáry
Let let, které jsou svědectvím o české kultuře mezi lety 1952
až 1968, kdy ji oba autoři podstatně formovali. Setkáme se
v nich s myšlenkami a životními postoji i osudy okruhu kolem
Jiřího Koláře, Věry Linhartové, Ladislava Nováka či Milana
Nápravníka. V knize Trojcestí Grögerová s Hiršalem napsali, že
společný text by měl „vyjadřovat víc něhy a srozumění než
nejsubtilnější milostná korespondence“.
Po roce 1990 vydává Bohumila Grögerová prozaickou knížku
Branka z pantů a později jakýsi samostatný dovětek k Letu let,
nazvaný Čas mezi tehdy a teď, který je prostoupen celoživotním
partnerstvím s Josefem Hiršalem. Hiršala v letech 1999 a 2003
dvakrát srazila tramvaj: poprvé ho to stálo několikaměsíční
pobyt v nemocnici, podruhé život.
Soužití i spolutvorba obou umělců byly čímsi nevídaným.
Vystihuje to jejich vlastní charakteristika: „Autorská
spolupráce muže a ženy jako tvůrčí akt je ve své nejhlubší
podstatě aktem lásky.“ Jejich láska přežila i Hiršalovu smrt
v roce 2003, po níž Bohumila Grögerová pokračovala v díle už
sama, navzdory pohybovým obtížím a špatnému zraku. Jako
básnířka byla oceněna Magnesií Literou, její sbírka Rukopis se
stala Knihou roku 2009.
Bohumila Grögerová je mimořádná žena, její život a dílo jsou
spojeny s nejlepšími i nejhoršími časy české kultury v druhé
polovině 20. století, jsou to dílo i osud vpravdě
středoevropské. A mimo jiné také dosvědčuje, jak žena může
stát celý život po boku muže a zůstat přitom sama sebou.
V životním i uměleckém příběhu Bohumily Grögerové je příznačné
i to, že nejvyššího uznání se jí dostalo až ve stáří.
Alena Zemančíková, redaktorka ČRo 3 – Vltava
Foto Jarka Šnajberková |
