|
|
Eskymo Welzl jako komiksový western
První letošní premiérou „divadla roku 2010“, tedy Dejvického
divadla, byl titul Wanted Welzl. Příběhy moravského
„strýčka eskymáka“ inspirovaly naše divadelníky už vícekrát.
Tentokrát je ovšem autor scénáře a dramaturg Karel František
Tománek a režisér Jiří Havelka interpretovali jinak, než bývá
zvykem: místo řetězce rozmarných epizod bodrého a vynalézavého
pábitele vytvořili komiksový western. V minimalisticky
uměřeném podání Davida Novotného (TR 20/2011) není Welzl jeho
akčním hrdinou, nýbrž spíše nechtěným a většinou jen
mlčenlivým svědkem. A nakonec i obětí. Osou syžetu je totiž
snaha „klaďase“ Bradleyho (Václav Neužil) ochránit eskymáky
před ohnivou vodou a šerifovo (Hynek Čermák) vyčkávání na
chvíli, až Albee (Jiří Konvalinka v alternaci s Josefem
Wiesnerem), který onu vodu eskymákům prodává, nashromáždí u
děvky Jane (Klára Melíšková) dost peněz...
Prozrazovat děj nebudu, abych případné diváky neochudil o
dramatické napětí; podstatnější je ale stejně způsob, jímž je
jim předkládán. Jeviště je zakryto čtyřmi černými oponami, jež
se rozevírají pro každou sekvenci zvlášť V té první vidíme
Welzla mlčky, pomalu kráčet vpřed a dlouhým bidlem zkoušet
sílu, ledu před sebou. Led zapraští, Welzl se zvolna vrátí a
opony se zatáhnou. Jako clona u fotoaparátu. A pokaždé, když
se rozhrnou, vytvářejí obraz jiného formátu - obdélník,
čtverec, podlouhlé úzké panorama – a vždy s jinak nasvíceným
horizontem; postavy před ním však většinou působí ploše. Jako
kresba. Ostatně i jejich charaktery jsou ploché, bez
psychologie. O tom, čím jsou, vypovídají jejich činy. Dialogy
jsou stručné – jak už to v komiksu bývá. Do toho zaznívá
kytara. Naživo. Někdy tklivě, jindy vesele…
Okouzlující atmosféra inscenace je vedena na hraně mezi černou
baladou a naivizující groteskou, mezi melodramatem a parodií –
a to jak pojetím příběhu, tak pojetím postav, hudby i
scénografie (ony komiksové obrázky-sekvence připomínají
scénického mága Wilsona). A hlavně: v našem chaotickém
spěchajícím světě je chválou pomalosti a vybízí k soustřednému
zahledění.
Bronislav Pražan, publicista
Foto Hynek Glos |
