|
|
Roli mučedníka Petr Kotík vždy odmítal
 V týdnu,
kdy bude stanice Vltava vysílat pětidílné Osudy s Petrem
Kotíkem (od pondělí 24. ledna, vždy v 11.30), oslaví tento
skladatel, flétnista, dirigent a svobodomyslný člověk
devětašedesáté narozeniny (narozen 27. ledna 1942). Vzpomínat
bude na rodnou Prahu čtyřicátých až šedesátých let minulého
století, na studia na Pražské konzervatoři i na HAMU u
profesora Františka Čecha, na Vídeň a studijní zkušenosti na
tamní akademii. Vyprávění se pak stočí do sedmdesátých let,
kdy už působil v americkém Bufallu. Od osmdesátých let Petr
Kotík žije a pracuje v New Yorku, ovšem v posledních
letech pobývá často také v Ostravě a v Praze.
Petr Kotík byl od malička obklopen hudbou (otec z matčiny
strany byl dirigent a skladatel Hanuš Epstein) a výtvarným
uměním (dědeček byl malíř Pravoslav Kotík, otec malíř Jan
Kotík). Významnými rodinnými přáteli byli například Jiří
Kolář, Josef Istler nebo Vladimír Boudník. Kotíkovou
dlouholetou životní partnerkou byla kurátorka a teoretička
umění Charlotta Kotíková, pravnučka T. G. Masaryka. Jeho bratr
je známý pražský architekt Martin Kotík.
Petr Kotík je znám jako neúnavný propagátor evropské a
americké avantgardy. Na začátku šedesátých let založil v Praze
soubor nové hudby Musica Viva Pragensis. Po skandálním uvedení
své skladby na festivalu Varšavský podzim v roce 1964 ho ale
opustil. Během studií ve Vídni (jeho profesory byli například
Hans Jelinek nebo Karl Schiske) se stýkal s významnými
osobnostmi vídeňského prostředí. Patřil mezi ně legendární
ředitel Universal Edition Alfred Schlee, skladatelé Kurt
Schwertsik, Friedrich Cerha nebo Michael von Biel. V roce 1966
založil v Praze QUaX Ensemble. Úzce spolupracoval s Vladimírem
Šrámkem, Janem Rychlíkem, Milanem Kostohryzem nebo Rudolfem
Komorousem. Osobně poznal Luigiho Nona, Pierra Bouleze, Louise
Andriessena nebo Frederica Rzewského. Mimořádný a zásadní vliv
pak na Petra Kotíka měly hudba a myšlenky Johna Cage.
 Po
příjezdu do Spojených států úzce spolupracoval se skladateli
Mortonem Feldmanem, La Monte Youngem nebo Christianem Wolffem.
Už v roce 1970, v době stipendijního pobytu v Bufallu, založil
Petr Kotík S.E.M. Ensemble, který byl pro účely legendárního
koncertu v Carnegie Hall (Pocta Johnu Cageovi k jeho nedožitým
osmdesátým narozeninám) rozšířen na The Orchestra of the
S.E.M. Ensemble. Velmi podnětné pro Kotíkovu tvorbu bylo
setkání s dílem Gertrudy Steinové či Buckminstera Fullera.
V sedmdesátých a osmdesátých letech byl navíc stále ve styku
s evropskou scénou nové hudby, zajížděl do Prahy, kde aktivně
podporoval osobnosti undergroundu.
V roce 2001 stál Petr Kotík u zrodu bienále Institut a
Festivalu Ostravské dny, který umělecky vede a pravidelně tak
spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava. V roce 2005 pro
potřeby Ostravských dnů založil na české poměry jedinečný
mezinárodní orchestr pro soudobou hudbu Ostravská banda. V New
Yorku stále vede S.E.M. Ensemble a je ve středu pozornosti
americké hudební veřejnosti.
Nejcharakterističtějším prvkem tvorby Petra Kotíka je
autenticita uměleckého díla. Je znám svým nekompromisním a
kritickým pohledem na českou hudební scénu, přesto – nebo
právě proto – se pro ni stále naplno angažuje. Na rozdíl od
většiny svých vrstevníků si Petr Kotík na problémy a zklamání,
kterými je jeho život naplněn, nestěžuje.
Renáta Spisarová, redaktorka ČRo Ostrava |
