|
|
Hudební Vánoce na Vltavě
Vánoce jsou pro mnohé spíše skličujícím a mnohdy
vyčerpávajícím zážitkem, ačkoliv se to nikdo neodváží říci
nahlas. Po nákupní horečce a vygruntování celého bytu přijde
na řadu zdobení vánočního stromečku, balení dárků, smažení
kapra, výroba bramborového salátu... A to vše většinou spočívá
na bedrech našich drahých poloviček. Do toho chce mít každý v
práci vše hotovo dopředu, nejlépe až do Velikonoc, a všichni
jednohlasně naříkají: „Já nestíhám...“
Rozhlas je neviditelným, leč klidným svědkem všeho toho shonu.
Když mi loni touto dobou jedna posluchačka napsala, že při
živém vysílání pucciniovského maratonu umyla v bytě všechna
okna, moje redaktorské srdce se zatetelilo a řekl jsem si,
přece jen na něco ten Český rozhlas 3 – Vltava je.
Citolibští a anglické koledy
 I
letos jsme pro vás připravili nespočet hudebních zážitků a
věřme, že budou přinejmenším tak dobré jako váš bramborový
salát. Na Boží hod vánoční odpoledne uslyšíte Symfonický
orchestr Českého rozhlasu, jak hraje Mši c moll citolibského
mistra Karla Blažeje Kopřivy. Ze sólistů se představí
sopranistka Ludmila Vernerová, altistka Olga Kodešová,
tenorista Jan Ježek a basista Jiří Kubík. Již tradičně zazní
šestá symfonie F dur Ludwiga van Beethovena s podtitulem
Pastorální. Po setmění pak na vás čeká Slavnost vánoční,
cyklus koled pro dětský sbor a harfu britského skladatele
Benjamina Brittena. Cembalistka Zuzana Růžičková při jedné ze
svých koncertních cest získala v šedesátých letech 20. století
v Londýně partituru Brittenovy skladby s názvem A Ceremony of
Carols, pásma starých anglických koled. Její manžel, hudební
skladatel Viktor Kalabis, byl tenkrát dramaturgem a hudebním
režisérem v redakci vysílání pro děti a mládež tehdejšího
Československého rozhlasu. Dal kompozici český název Slavnost
vánoční a doporučil ji sbormistru Kulínskému k provedení
s dětským rozhlasovým sborem. Děti obdivuhodně zvládly nejen
hudební stránku interpretace, ale i archaickou angličtinu a
výsledkem byl zdařilý snímek, jeden z nejlepších, jaké kdy
dětský sbor natočil. A tak se Brittenovo dílo dostalo přes
železnou oponu k nám a zakotvilo v repertoárech mnoha dětských
sborů. Slavnost vánoční Benjamina Brittena uslyšíte v původní
rozhlasové nahrávce, která měla premiéru o Vánocích 1964.
Barokní hudba z Francie
 Pozdě
večer – po třiadvacáté hodině – pak můžete na Českém rozhlase
3 – Vltava poslouchat barokní francouzskou hudbu v pořadu
Vánoční koncert staré hudby. Nejdříve to bude Sonáta
francouzského skladatele a varhaníka Louise Nicolase
Clérambaulta (1676–1749) v podání souboru Les Solistes du
Conert Spirituel a pak vánoční oratorium Marca Antoina
Charpentiera (1645–1704).
Francouzské hudbě zůstaneme věrni i v sobotu na svatého
Štěpána. V rámci operního večera zazní z Paláce krásných umění
v Bruselu Rameauova opera Dvorní Indové (Les Indes Galantes).
S překladem jejího titulu máme mnohdy velké starosti!
Vystupují tu totiž spíše zamilování indiáni, v části Fleurs
(Květiny) pak perský princ a pronikneme i do sultánova harému
v Turecku. Pravý Ind tu není ani jeden.
Zajímavé jsou okolnosti vzniku díla, které mělo světovou
premiéru 23. srpna 1735 v Académie Royale de Musique v Paříži,
což bylo vlastně Královské operní divadlo v době vlády Ludvíka
XV. Deset let předtím vystoupili v Paříži dva „divoši“
odchycení v Louisianě. Byli to svalnatí mladíci odění na
domorodý způsob – jeden jako náčelník, druhý jako prostý
válečník. Jejich tanec představoval symboliku Války, Míru a
Vítězství. Mezi diváky byl také Jean-Philippe Rameau
(1683–1764), který pod dojmem této události napsal o pár let
později skladbu pro clavecin (francouzský název pro cembalo)
nazvanou Les sauvages, česky Divoši. Kompozice vyšla jako
součást sbírky Nové suity a její hudbu Rameau znovu použil
v baletní scéně Les Indes Galantes k Tanci dýmky míru.
Není bez zajímavosti, že Les sauvages patřili po celé 18.
století k často provozovaným dílům. Dokonce se tvrdí, že ještě
za skladatelova života zazněla tato hudba na ostrově Dominica
ve východním Karibiku na večírku pořádaném francouzskými
emigranty. Skupina přítomných domorodců prý byla Rameauovou
hudbou tak uchvácena, že se v jejím rytmu všichni málem
utancovali k smrti.
Paganini, Lehár a Oldřich Nový
 V
pondělí 28. prosince večer se můžete těšit na klasickou
operetu o třech dějstvích Paganini vídeňského skladatele
Franze Lehára s komentářem Oldřicha Nového. Nejslavnější
prvorepublikový milovník vás provede po životních osudech
slavného houslového virtuosa, který sklízel potlesk
obecenstva, lásku žen a nenávist politicky exponovaných mužů.
V titulní roli digitálně rekonstruované rozhlasové nahrávky
z roku 1954 uslyšíte Ivo Žídka (tehdy osmadvacetiletého), jeho
aristokratickou milenku Marii Annu Elisu ztvárnila Jaroslava
Procházková. Hudebním nastudováním byl více než před půl
stoletím pověřen Vlastislav Antonín Vipler, který také stanul
za dirigentským pultem Pražského rozhlasového orchestru.
Ivan Ruml, redaktor ČRo 3 – Vltava |
