|
|
 Ivan
Klíma, spisovatel
Herny, kasina, rozum usíná
„Žila jsem s gamblerem sedm let. Každou chvíli nedonesl
výplatu, mezitím jsem se s ním stokrát rozešla kvůli penězům,
mám s ním dvě děti, alimenty platí exekucí. Gambler se nikdy
nezmění, dokáže si kolikrát navymýšlet spoustu lží. Holky,
rozejděte se s ním, dokud je čas.“ (Z internetové diskuse o
chorobném hráčství.)
Kdysi jsem psal o svém třídním profesorovi, který nám
vštěpoval rady do života. Jedna zněla: Nikdy nesázejte, sázení
je daň z blbosti. A to v té době ještě nestály v každé hospodě
hrací automaty a v každé druhé ulici nelákaly na své jackpoty
herny i kasina.
Pátého ledna letošního roku jsme novelizovali (pokolikáté už)
náš loterijní zákon a povolili internetové sázení. Hned první
den se zaregistrovalo šest tisíc sázkařů a vložilo na své účty
šest milionů. Od té doby se počet sázejících zmnohonásobil.
Internet je plný skvělý lákadel: „Jackpot hry Arabské noci
činí 2 595 905 Euro. Je to vůbec jeden z nejoblíbenějších
jackpotů. Abyste mohli vyhrát jackpot, musíte hrát s maximální
částkou…“ Že byste také museli trefit možnost jedna k mnoha
milionům, to už lákadlo neuvádí; člověk, který v sobě neuspal
všechnu soudnost, si to ovšem může spočítat sám. Bohužel
naděje na pohádkovou výhru dokáže rozum zatemnit.
Daň z blbosti patří mezi nejvýnosnější daně, které část
obyvatel dobrovolně odvádí. I když počet kasin, heren a
provozovatelů internetového sázení je v zemi víc než tisíc a
počet hracích automatů jde do desetitisíců, podnikání v tomto
oboru patří bezesporu k nejvýnosnějším v zemi. Podle
oficiálních údajů, k nimž můžeme mít spíš nedůvěru, se
v loňském roce prosázelo sto dvacet devět miliard korun –
částka byla o dvacet jednu miliardu vyšší než v roce
předchozím.
Stát se raduje z daní, na něž sázkaři přispívají. Radují se
majitelé heren, kteří tvoří velice movitou, a tedy vlivnou
skupinu podnikatelů. (Nesnáším slovo lobby a všechna od něho
odvozená slova.) Mezi státem a obcemi se trvale vedou spory.
Ti vykutálenější konšelé se dožadují většího podílu na dani
z blbosti, ti uvážlivější se snaží herny z obcí úplně
vystrnadit anebo je aspoň odklidit z centra města (to
samozřejmě neplatí o pražských konšelích) a z blízkosti škol.
Chorobné hráčství (v rámci jazykového úpadku nazývané
gamblerstvím) totiž patří ke stejně zhoubným návykům jako
braní drog, alkoholismus či kuřáctví. Zdá se, že ti, kdo
jménem státu rozhodují o tom, které zhoubné návyky legalizovat
a které naopak kriminalizovat, mají jediné kritérium: nakolik
lze kontrolovat peníze, které státu ze zhoubných návyků
plynou.
Kupodivu v Rusku, které nám v málokterém konání slouží jako
podnět k následování, se rozhodli podnikání heren a kasin
navzdory všem ziskům, které z toho státu plynuly, zakázat,
respektive je přesunout do pustých částí země co nejvíce
vzdálených od velkých měst. Naši komentátoři měli buď za to,
že to je vměšování státu do svobody podnikání, jiní
předpověděli, že to dopadne jako s Gorbačovovým úsilím omezit
v Rusku spotřebu alkoholu. Prostě se podnikání z legální
oblasti přesune do ilegální, stát přijde o své daně, peníze
zůstanou plně v rukou podsvětí. Málokdo si všiml, že zákaz
heren platí i v zemi, která se považuje za zemi ničím
neomezovaného podnikání – tedy ve Spojených státech
amerických. Prakticky ve všech státech unie jsou kasina i
herny zakázány. Las Vegas, kam vášnivé hráče odkázali, leží v
poušti vzdáleno na tisíc kilometrů od všech velkých amerických
měst.
Miliardy, které státu přináší daň z blbosti, ze značné části
přicházejí od nejchudší části obyvatel, neboť pro ně vidina
nečekaného zbohatnutí znamená často jedinou představitelnou
cestu, jak by získali peníze, a dále od chorobně závislých
hráčů, které ve většině případů jejich vášeň připraví o
všechno, uvrhne je do dluhů, z nichž se pak snaží utéct dalším
zadlužováním anebo krádežemi a podvody. Tato chorobná
závislost v marné naději očekává záchranu v úspěšné sázce a
milionové výhře, která přece jednou musí přijít. Téměř nikdy
nepřijde, zato ničí životy, rozbijí rodiny a uvádí
v zoufalství bezpočet postižených.
„Manžel se po patnáctiletém manželství zastřelil. Nechal tu
tři děti. Dvanáct let hrál ruletu a prohrál dům a čtyři
miliony. Gambling je nejhorší závislost na světě. ČR je ráj
heren, politici s tím nechtějí nic udělat.“ (Z internetové
diskuse)
Při zákazu kasin a všeho hazardního hráčství není nutno řídit
se příkladem Ruska, stačilo by (pokud nevystačíme s vlastním
rozumem) řídit se příkladem Spojených států... |
