|
|
České téma švédskýma očima
Kdo se chce ve Švédsku začíst do novější české literatury, má
k dispozici poměrně dost možností. Ať už jde o překlady knih
spisovatelů spojených se šedesátými lety jako Josef Škvorecký,
Alexandr Kliment, Eva Kantůrková či Bohumil Hrabal, nebo o
autory současné (Zuzana Brabcová, Daniela Hodrová, Jáchym
Topol a Petra Procházková). Česko je pro Švédy přitažlivou
kulturní zemí. Vyplývá to ostatně i ze zájmu švédských
spisovatelů a publicistů o „českou skutečnost“. Právě tomu
bude věnován další pořad z pravidelného vltavského cyklu
Schůzky s literaturou.
Jednotlivým dílčím českým tématům se věnují například
Margareta Strömstedtová, Carola Hanssonová či Per Olov
Enquist. Dva švédští spisovatelé věnovali českému tématu celé
knihy. Ze současných autorů je to Steve Sem-Sandberg,
dlouholetý spolupracovník deníku Svenska Dagbladet (a host
letošního pražského veletrhu Svět knihy), z těch starších pak
Amelie Posse-Brázdová, která ve svých autobiografických
knihách zachytila počátky snah o zřízení samostatného
československého státu a sledovala vývoj Československa od
první světové války až do padesátých let minulého století.
Většina románů Caroly Hanssonové se odehrává mimo Švédsko.
V knize Cesta do modrého domu je vypravěčkou příběhu Švédka
Hanna, která se zamiluje do českého studenta Karla, provdá se
za něho a odstěhuje se do Hradce Králové, kde se jim narodí
syn Ivan. Svazek se však rozpadne, neboť manželé nedovedou
překonat překážky, které jim klade odlišné kulturní zázemí a
nestejná mateřština. Nalézáme tu spisovatelčina základní
témata: jazyk, jeho možnosti i ohraničenost, schopnost či
neschopnost odít naše vzpomínky do slov a exil jako základní
pocit vyřazenosti.
 Spisovatel
a dramatik Per Olov Enquist vydal loni knihu s názvem Ett
annat liv (Jiný život). Na několika stránkách v ní popsal
návštěvu Prahy v listopadu 1989. Je to líčení neobvyklé,
krajně subjektivní a zcela poznamenané tehdejší autorovou
životní krizí. Zážitky ze „sametového týdne“ v Československu,
z kontrastu mezi angažovaností a nadšením lidí a jeho vlastní
ochablostí snad trochu přispěly k tomu, že se Enquist po
devatenácti letech osvobodil ze své závislosti na alkoholu.
České téma rozvíjí i již zmíněný Steve Sem-Sandberg, který je
autorem sbírky esejí Prag (No exit) z roku 2002. Píše o
pražských lokalitách, o kulturním a politickém klimatu v Česku
a zejména o literatuře. Nejvíc se zabývá Vladimírem Holanem,
Bohumilem Hrabalem a Danielou Hodrovou. V jeho textech se však
objevují i Jan Amos Komenský, Jaroslav Seifert, Jaroslav Hašek
nebo Karel Pecka. Další Sem-Sandbergova kniha s českou
tematikou – Ravensbrück – je součástí volné trilogie, v níž
popisuje mimořádné osudy silných ženských osobností. Zásadní
postavou tohoto románu-dokumentu je novinářka Milena Jesenská.
Schůzky s literaturou mapující české témata ve švédské
literatuře připravila literární historička a překladatelka
Miloslava Slavíčková. V neděli 28. června ve 21.30 vysílá ČRo
3 – Vltava.
Vladimíra Bezdíčková, redaktorka ČRo 3 – Vltava |
