|
|
 Jak
na Xindla X
Interaktivní hudební server Bandzone cz., jenž už čtvrtým
rokem zprostředkovává začínajícím či méně známým domácím
kapelám a intepretům kontakt s příznivci i potenciálními
promotéry, si v loňském roce připsal k dobrému jeden z
největších objevů české scény. Folkový hiphoper Ondřej Ládek
alias Xindl X však nevzbudil pozornost pouze na internetu,
stal se i senzací loňských ročníků festivalů Zahrada a Porta,
tedy přehlídek, na kterých bychom nevybíravý slovník
rapujícího absolventa FAMU rozhodně nečekali. V čem tkví
kouzlo písní chlapíka s pseudonymem vypůjčeným od jedné z
allenovských filmových postav?
Nejlepší odpověď nabízí album Návod ke čtení manuálu (vydaly
Championship Records a Good Day Records).
Ládek je především dobrý textař, což se o většině českých
raperů říct rozhodně nedá. Jeho rýmy jsou objevné i dokonale
padnoucí, přitom ne samoúčelné. Zatímco většina z protagonistů
zdejší hiphopové scény vesměs velkohubě maskuje absenci
jakéhokoli názoru, vystudovaný scenárista (mj. sitcom
Comeback) ve svých někdy snad až přeintelektualizovaných
skladbách servíruje téměř generační výpověď třicetiletého
pražského floutka, potácejícího se sice taky od ničeho k
ničemu, ale pořád ještě hledajícího – kvalitní vztah,
smysluplnou práci, nový rozměr života. V tom se asi Ládek od
svého xindlovského alter ega neliší – léta praxe v reklamním
byznysu či v komerční televizi dají zabrat každé citlivější
duši.
Debutová deska zpěváka, skladatele a kytaristy, jehož na
koncertních pódiích zastihnete nejspíš s obdobnými
písničkářskými solitéry Xavierem Baumaxou či Petrem Niklem, se
jistě dočká protikladných reakcí – ne každý zřejmě dokáže
akceptovat Ládkovu frackovitou stylizaci kořeněnou na tuzemské
poměry nebývalým množstvím explicitních výrazů z
nejintimnějších sfér lidského konání. I ti nejkonzervativnější
posluchači by ale měli v souvislosti se jménem Xindl X
zapomenout na předpojatost – budou možná překvapeni, jak
osobitý tvůrce se je pokouší oslovit.
Milan Šefl |
