|
|
 O
hledání zákazníků
Dokázat si začátkem devadesátých let „zaopatřit“ licenci na
provozování první a jediné celoplošné tuzemské soukromé
televize, byla schopnost k nezaplacení. Doslova a do písmene.
Z Vladimíra Železného a jeho původních společníků udělala
milionáře, nás ostatní stála téměř jedenáct miliard korun. Za
patnáct let se situace podstatně změnila. Pravděpodobnost, že
na sytém domácím televizním trhu existuje prostor pro
perspektivní zúročení investic, je dnes menší než malá.
Zejména mezi kanály s univerzální nabídkou pro univerzální
publikum. Přesto jsme se podobného pokusu dočkali –
jedenáctého ledna v jedenáct hodin a jednu minutu odstartovala
„první plnoformátová celoplošná digitální televize“ TV
Barrandov. Hádat, jak podnikatelský záměr, pyšnící se jménem
slavného filmového kopce dopadne, je předčasné. Skladba
premiérově servírovaného menu však přece jen něco málo
naznačila.
Příkladem touhy uvařit pro všechny potenciální konzumenty byla
velko-show, kterou v neděli večer oslavila svůj vstup na trh
sama TV Barrandov. Jejím základem a tutovkou pro masy byl
téměř úplný výprodej pamětnických protagonistů a dnešních
dědiců tradic normalizačních a později nováckých estrád – od
Karla Gotta přes Petra Novotného až po Lucii Bílou.
Předpokládat, že panoptikální výřad celebrit domácího show
businessu, pod režijním vedením nezničitelného Jiřího Adamce
střídavě naprázdno otvírajících pusu na playback a
pronášejících oslavné zdravice, zaujme mladší diváky, přišlo
zřejmě absurdní i samotným organizátorům večera. Zřejmě proto
se rozhodli okořenit podívanou opatrnou exkurzí do hájemství
alternativního humoru, který se zatím na obrazovce zavedl
v pořadu Na stojáka televize HBO. Pokus oživit zvetšelou
nablýskanou nudu však dopadl podobně rozpačitě jako nesourodá
konferenciérská dvojice, v níž standardně trapné Zuzaně
Bubílkové relativně se ctí sekundoval Miloš Knor. Výsledkem
byl lehce zatuchlý a těžce stravitelný (ne)zábavný eintopf.
Podobný dojem principiální neujasněnosti co a pro koho chce TV
Barrandov vysílat, budí i programová skladba, s níž nová
televize vstoupila do všednodenního provozu. Na jedné straně
jména a pořady, které propadly sítem času a únosnosti nejen
v obou komerčních kanálech, ale i v České televizi (viz
zmíněná Zuzana Bubílková či Ivan Mládek); na straně druhé
dílčí exkurze do hájemství alternativy, kterou zmíněné
zavedené firmy programově – a v případě ČT trestuhodně! –
opomíjejí (viz rovněž zmíněný Miloš Knor či Lumír Tuček a
spol.). Opravdu může podobně nastartovaný projekt odloudit
Nově a Primě část diváků nutnou k přežití?
Jan Svačina, publicista |
