|
|
 Ze
světa žen
Mezi těžko přehlédnutelné individuality, které před časem
zmizely z veřejnoprávní obrazovky, patří Jan Burian. Letos se
do České televize vrátil s „investigativním“ pořadem Burianův
den žen, který jednou za čtrnáct dní oživuje úterní pozdně
večerní nabídku druhého programu.
Někdejší Posezení s Burianem bylo po celou dobu své existence
pozitivní talk-show. Jako hosty k dialogu si Burian důsledně
zval partnery pozoruhodné víc svým dílem, životem, názory a
zájmy, než momentální mediální atraktivitou. Burianův den žen
je jiný. Ze zvídavého prostředníka dobrých zpráv a pozitivních
příkladů se jeho protagonista proměnil v odhodlaného
průzkumníka světa žen, které se různým způsobem a různou měrou
vymykají standardním představám o „normálním“ životě.
Tematický rozptyl zájmu sahající (zatím) od emeritní
pornohvězdy Žanety Rosenbergové přes extravagantní zpěvačku
Janu Uriel Kratochvílovou po antiradarovou aktivistku Ivonu
Novomestskou sice předem vylučuje někdejší porozumění a
souhlas, zachována však zůstává Burianova umanutá potřeba
dobrat se podstaty. Míra osobního nasazení je při zvoleném
přístupu mimořádná, nutnost vystoupit z role nezúčastněného
pozorovatele nevyhnutelná. Jan Burian obojí plní měrou
v televizi málokdy vídanou.
 Osobností,
která dokáže nabourat zaběhané představy, kolik unese
veřejnoprávní obrazovka a její divák, je i Ester Kočičková. I
ona po odmlce nedávno obnovila pravidelnou spolupráci s Českou
televizí. Na rozdíl od Burianovy novinky, s níž se ob týden
střídá, je Pavlač Ester Kočičkové další reprízou nápadu na
fiktivní rozhlasovou talk-show v televizním přenosu. Nápadu,
který sama Kočičková kdysi představila v cyklu Ženský hlas,
aby ho později recyklovala pod názvem Dvojhlas. Další repríza
střižená podle téhož mustru, je už jen trapnou sebeparodií.
Pojmenovat pořad „Pavlač“ je od Kočičkové chytré preventivní
alibi: kde jinde, než právě na pavlači, může pár náhodně
sešlých žen tlachat beze smyslu, skákat si do řeči a
nedopustit se při tom žádné myšlenky? Problém je, že
poslouchat podobné duchaprázdné žvanění je ztráta času. A
přenášet ho televizí totální nesmysl.
Škoda, že se na obrazovku nevrátila ta druhá Ester Kočičková.
Ta, která svého času provokovala soutěží Nejhorší vyhrává, a
která dodnes občas pobaví.
Jan Svačina, publicista
Foto Vít Klusák |
