|
|
Feng-yün Song aneb Mystika za hlasem
 S Feng-yün
Song jsem se seznámila na festivalu Jiráskův Hronov. Vedla tam
seminář, kvůli kterému i ti nejbohémštější návštěvníci baru
Triton byli ochotni vstávat v půl sedmé a začínat den cvičením
taj-či. Tehdy jsme se sblížily přičiněním Daniely Fischerové a
díky novému přátelství jsme si mohly říci, že Song si jako
mladá studentka bohemistiky oblíbila verše Jiřího Koláře –
stejně jako já. To není úplně obvyklý zážitek – povídat si
s Číňankou česky o Jiřím Kolářovi.
Rok nato jsem se jejího semináře v Hronově zúčastnila
s rozhlasovým mikrofonem. Song se při práci ukázala jako
vlídná, ale také přísná lektorka, v jejích hodinách se nevedly
plané řeči, přestávky se nenatahovaly o další a další kávy.
Přestože byl založen na zpěvu, stal se seminář de facto
hereckou – nebo spíše interpretační – výchovou. S úžasem jsem
sledovala, jak Song radí mladým lidem. Rady týkající se zpěvu
jsou ve vyšším plánu zároveň radami pro život. A díky semináři
dodnes umím zazpívat několik čínských písní – čínsky.
Feng-yün Song je mimořádným zjevem v prostoru české kultury.
Zpívá s doprovodem vynikajících jazzových hudebníků, ale také
s dětskými sbory, organizuje oslavy čínského nového roku, učí
na Konzervatoři Jaroslava Ježka, vystupuje v rozhlase, těší se
autoritě nejen jako umělkyně, ale i jako hudební publicistka.
V Praze má muže, který je Čech, a dvě děti. Zdálo by se tedy,
že úplně splynula s českým prostředím. Feng-yün Song, která o
sobě říká, že je tradičně založená, ale není konzervativní,
však stále vnáší do českého prostředí znepokojivé pomyšlení na
jiné, vzdálené, nesrozumitelné a dokonalé umělecké formy.
Umělecký i lidský portrét Feng-yün Song, který zazní ve
vltavském cyklu Ztráty a nálezy (středa 12. prosince, ČRo 3 –
Vltava, 21.45), má stejný název jako seminář, který vede:
Mystika za hlasem.
Alena Zemančíková,
redaktorka ČRo 3 – Vltava
Foto Petr Šálek |
