|
|
 Ivan
Kraus,
spisovatel
Ideální manžel
Jsou lidé, jimž ruce slouží především k tomu, aby se najedli.
K těmto lidem patřím já. A jsou také lidé, jimž ruce slouží k
tomu, aby cokoliv vyrobili nebo opravili.
K nim patří má žena.
Řekl bych, že i mezi zručnými lidmi je má žena výjimkou.
Většina šikovných lidí a řemeslníků vezme do ruky nástroj a
použije ho.
Má žena vezme sice nářadí také do ruky, ale nejprve ho pečlivě
prozkoumá a vyzkouší. Jakmile zjistí, že předmět má nějaký
nedostatek, upraví si ho. U kladívek, šroubováků a pilníků
vyměnila držadla. Prý byla nešikovná do ruky.
Nevím, neumím to posoudit.
Mohu vzít do ruky kladívko, šroubovák nebo kleště a mám stejný
pocit. Naopak – čím rychleji odložím takový předmět tam, kam
patří, tím víc mi vyhovuje.
Držadla se mi zdají dokonce skvělá, pokud nářadí nevezmu vůbec
do ruky. Mám-li být upřímný, držím v ruce mnohem raději pero
nebo tužku než šroubovák nebo kladívko. Vědomí, že tužkou
nemusím nic šroubovat, mne uklidňuje. Naopak představa, že
bych měl kladívkem něco přibít, mne leká. Byl bych dokonce
schopen napsat fejeton o tom, proč nemám nutkání brát do ruky
kladívko a proč mohu jít klidně a nevzrušeně kolem kleští,
aniž bych si jich všiml. Možná, že bych dokonce dokázal napsat
novelu o tom, proč nemám ke šroubováku vztah. Hlavní postavou
příběhu by byla jistě má žena, protože příběh musí mít hrdinu.
Má žena tvrdí, že prý mám obě ruce levé.
V životě prý neviděla tak nešikovného člověka, jako jsem já.
Odpovídám, že je to možné, ale namítám, že s šikovným člověkem
by žít určitě nemohla.
S mužem, který by neměl obě ruce levé, by se jistě každý den
přela. O to, které nářadí je šikovnější a které je třeba nějak
upravit.
Manžel šikula, s kterým by sdílela manželské kleště, by byl
jiného názoru. Nebyl by ochoten brát do ruky nářadí, které
žena změnila nebo upravila. Sebevědomý choť by trval na tom,
že šroubovák zůstane takový, jak byl vyroben v továrně a jak
byl koupen.
Kleště, které žena obalila kůží, aby ji kov nestudil při
práci, by člověk s řemeslnou ctí v těle rozhodně odmítl
použít. Jsem si jist, že muž, který by na rozdíl ode mne měl
obě ruce pravé, by protestoval proti úpravě elektrické
vrtačky, kterou žena používá tak často jako jiné ženy rtěnku.
K vrtačce upevnila umně klíč na výměnu vrtáku. Prý aby byl v
případě potřeby po ruce a neustále se neztrácel.
Umím si živě představit, jak by řemeslně dovedný chlapík
reagoval, kdyby jednoho dne nalezl v domácím nářadí
elektrickou pilu, k níž žena přimontovala zvláštní kapsu z
umělé hmoty na ukládání náhradních pilek. Kvůli kapse by došlo
ke sporu. Hrdý manžel by možná zašel tak daleko, ze by
zastrčil obě šikovné ruce do vlastních kapes a odmítl by jimi
uchopit nářadí, dokud by žena svůj vynález neodstranila.
Také hrábě, motyčka, lopata i rýč mají nedostatky. Jejich
dřevěná držadla jsou příliš dlouhá, moc krátká nebo moc silná.
Člověka nedotčeného těmito problémy – jako jsem já – nechává
ženino chování chladným.
Ale jak by asi reagoval muž vybavený přírodou oběma pravýma
rukama, kdyby sáhl po lopatě navyklým pohybem a nenalezl její
držadlo? Kdyby jeho ruka zůstala trčet ve vzduchu?
Slyším ho, jak se dožaduje ženina vysvětlení. Jak ji zvýšeným
hlasem vyzývá, aby přestala ničit společné nářadí.
A nevylučuji, že by ten člověk nezašel ještě dál, takže místo
slova „ničit“ by použil výrazu „prznit“.
Aniž bych chtěl, slyším toho šikovného manžela a ženu, jak se
přou. Jde o motyčku. Hádka nabývá na intenzitě. Ze sporu
vyplývá, že je to už druhý spor o nářadí v tomto týdnu. Ten
minulý byl kvůli rýči a byl zřejmě slyšet až u sousedů. Už
několik dnů předtím došlo k jinému sporu, když se žena náhle
vrhla na nábytek. Naslouchám jejímu šikovnému choti, jak jí
vyčítá, že zkrátila nohy u stolu.
Žena se hájí tím, že se u stolu nedalo pohodlně jíst. Velmi
šikovný manžel cosi odpoví a ptá se, proč pak naopak zvýšila
nohy u postele. Žena odpovídá, že nebylo z lůžka vidět ven.
Obávám se, že toho dne manžel ztratil nervy a opil se v
hostinci, a to u stolu, který měl normální výšku.
Když se vrátil pozdě v noci domů, vylekal se už v předsíni,
sotva se zahlédl v novém zrcadle, které tam žena neočekávaně
připevnila. Toho dne vyslovil zručný manžel přání, aby si žena
našla raději vhodnějšího partnera.
Ta ho poslechla a udělala to.
A protože mám obě ruce docela levé, je se mnou docela
spokojená. |
