Číslo 21 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s hercem.
Josefem Somrem.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

Miloš Čermák, publicista

Deset let videa

Vyrazil si na procházku do zoologické zahrady a poprosil bývalého spolužáka ze střední, jestli by ho nenatočil na video. Například v pavilonu slonů. „Tihle chlapci mají fakt, fakt, fakt dlouhé choboty,“ řekl v osmnáctivteřinovém klipu. Pak ho nahrál – jak by se asi dalo čekat – na YouTube. Upřímně řečeno, i osmnáct vteřin je až moc. I tak je to video příliš nudné, nemluvě o tom, že je špatně natočené.
Proč o něm tedy píšu? Nikoli pouze proto, že ho vidělo přes dvaadvacet milionů lidí, což je za daných okolností naprosto neuvěřitelné. Tohle video bylo totiž vůbec prvním, které kdo na YouTube kdy nahrál. Koncem dubna to bylo přesně deset let a mužem v zoo je jeden ze zakladatelů YouTube. Jmenuje se Jawed Karim.

Byli tři a poznali se ve firmě PayPal, kde původně pracovali. A dohromady vytvořili celkem zajímavý, jak se dnes říká, „multikulturní“ mix.
Jawed Karim se narodil v roce 1979 v tehdejším Východním Německu odborníkovi na počítače z Bangladéše a německé biochemičce. Rodina dva roky nato emigrovala do bývalé NSR. Jawed později vystudoval střední a vysokou školu v Americe. Mimochodem, ze tří zakladatelů měl ve firmě nejmenší podíl, a když YouTube koupila společnost Google, vydělal „pouhých“ 68 milionů dolarů.
Steve Chen se narodil na Tchaj-wanu a s rodiči emigroval do Ameriky, když mu bylo patnáct. Než založil YouTube, pracoval rovněž jako jeden z prvních zaměstnanců Facebooku. Tam by si nepochybně přišel také na spoustu peněz. Avšak 326 milionů dolarů, které dostal za podíl v YouTube, by to asi nebylo.
A konečně jediným ze zakladatelů, který se narodil v Americe, byl Chad Hurley. Ve zmíněném trojlístku vůdčí figura. Ten vydělal 345 milionů dolarů a po koupi Googlem působil v YouTube ještě čyři roky.
Máloco změnilo podobu webu tak jako právě YouTube. Stal se jakousi internetovou televizí či biografem, jednou z nejrychleji rostoucích stránek a dnes samozřejmě patří k těm nejnavštěvovanějším. Po Googlu a Facebooku si stabilně drží třetí pozici.

Vymyslet úložiště uživatelských videí byl skvělý nápad, byť ne každému to tak zpočátku připadalo. V prvních měsících mnozí kroutili hlavou a brali YouTube jako eldorádo puberťáků. „Tu službu by mohl koupit jen blbec,“ prohlásil slavně investor Mark Cuban. Když se z toho blbce vyklubal Google, už se k tomu raději nevracel. A to ani nekomentujeme cenu, která činila 1,65 miliardy dolarů. Dnes už se to nezdá tolik, ale v roce 2006 to technologické branži vyrazilo dech.
V prvních letech ráj pirátů, ohrožovaný potenciálně ničivými soudními spory, kde by proti YouTube mohly stát mocné zábavní korporace. To byla realita prvních let historie firmy. Ale Googlu se spory podařilo urovnat ještě dřív, než vlastně mohly propuknout. Korporace z Mountain View byla pro „studentský“ YouTube požehnáním, ale zpětně můžeme tvrdit, že se astronomická cena i Googlu mnohonásobně vrátila. Dnes je YouTube nezpochybnitelným králem videa. Každou minutu se zde nahraje nových dvanáct dní videa, to je skoro padesát let nepřetržitého videoobsahu denně.
Ovšem pozor, na záda začíná YouTube dýchat Facebook. Zatím sice hodně z dálky, ale ani na to nejsou YouTube a Google zvyklí. Facebook dnes hlásí čtyři miliardy zhlédnutých videí denně. To je stejné číslo, jakým se YouTube chlubil před třemi lety. Dnes to bude o hodně víc, byť už Google tyto statistiky nezveřejňuje.
Není to úplně férové srovnání, na Facebooku se v uživatelských feedech spouštějí videa automaticky, a lze jen spekulovat, kolik „přehraných“ videí někdo opravdu viděl. Facebook však každopádně určil videoobsah jako jednu ze svých priorit – a tuší tam i zdroj reklamních peněz.
Na video se loni a hlavně letos vrhli ve velkém i tradiční vydavatelé. Nejen proto, že „pohyblivé obrázky“ mají díky rychlému internetu konečně dostatečně velké publikum. Ale video zajímá i inzerenty. Jedině reklamu spojenou s videobsahem jsou dnes vydavatelé schopní vyprodat. Neboli poptávka po inzertním prostoru převyšuje nabídku, což je v online světě velmi neobvyklý jev. A také záruka toho, že množství videoobsahu poroste.

Deset let s YouTube byl jen začátek. Teď, na začátku druhé dekády, si můžeme říct, že teprve opravdu začíná „éra videa“. Být ředitelem televize, je mi pořádně horko.


  Deset let videa
  Jak to slyší Miloš Čermák
 
  Jaká jsou tajemství jejich očí?
  Dívejte se
 
  Smysl Klímy pro „selfie“
  Navštivte