|
|
 Když
si Přemysl hraje
Přemysla Ruta známe jako rozhlasového esejistu a dramatika,
také však jako hudebního archeologa, který nám znovu
objevuje písně předchozích staletí a staví je často do
nového světla. Pravidelně je představuje pražskému publiku v
pořadu Okolostolala společně s kolegyněmi Marcelou Šikovou,
Martinou Kafkovou, Markétou Potužákovou; občas přijde
vypomoci Jiří Dědeček či jiný z Rutových kolegů. Tuto Rutovu
stránku nám již zprostředkovala CD Písničky (2001),
Odpusťte, prosím (2008) a Orchestrion v hlavě (2011).
Tentokrát Rut vydává nosič, na němž veškerou hudební složku
„způsobil“ on sám; jeho název Přemysl si hraje vystihuje
jeho obsah přesně – a přesto ne zcela. Byť i tato deska
nabízí písně lyrické, vtipné i bytostně hovadné, celkově zde
Rutův výraz a dramaturgie zvážněly; hlavním tématem, které
jí prochází, je smrt, konečnost. Což nemusí nutně znamenat,
že se při poslechu nezasmějete. Rut totiž dovede přesně
odhadnout, jak balancovat mezi melancholií a (sebe)ironií. I
Shakespearův sonet Smrti má, přijď (v Saudkově překladu) se
v aranžmá připomínajícím unavený barový kvartet brzy k ránu
nedá vykládat úplně vážně, spíš něžně nostalgicky. Podobně
vyznívají i další tematicky příbuzné písně Marnost světa
(podle Václava Hanky!), anonymní Příkladná píseň o smrti
člověka ze 17. století, Píseň zestárlého krysaře (Jiří
Karásek ze Lvovic) nebo autorský Odchod harlekýnů.
Není však jen neveselo: Rut se chopil také prastaré písně
Voskovce a Wericha Zkazky z nesmyslna, kterou opatřil novou
melodií (původní kdysi zkusil sám Voskovec rekonstruovat);
ta je hovadná stejně jako text, okořeněná ještě stejně
zaměřeným aranžmá. Podobně vyznívá i píseň Jana Vodňanského
o aranžéru Josefovi z jeho „fantasmagorické hry“ Bonboniéra.
Hravá je i píseň Jana Buriana Dilema, z níž pochází titulní
verš Přemysl si hraje a jež je věnována Rutovi osobně.
Rut nezpívá všechny songy alba: hlubokým a sytým hlasem
zaujme Marcela Šiková především v šansonu na text Vítězslava
Nezvala Libeňská. Polohu naivky si tu (jako v předchozím
albu Orchestrion v hlavě) drží Markéta Potužáková, jako
lyrická šansoniérka vystupuje Martina Kafková; dívčí kvartet
doplňuje Věra Slunéčková.
Vynikající album Přemysla Ruta, jímž téma smrti prochází
jako korálky, aniž by posluchače zdrtilo či vyděsilo, v
běžné distribuci není – lze je však zakoupit na Rutových
písňových večerech.
Přemysl Hnilička, publicista |
