|
|
 Pavel
Kácha, publicista
Nevšední půvab všednosti
Když je člověk mladý (nejste-li, pokuste se vzpomenout),
bývá také velice netrpělivý. Spěchá na život, na jeho
naplňování a čas zdá se neobyčejně pomalý. Prahne po nových
zážitcích a oslnivých událostech. Všední dny zdají se mu
šedivé a nekonečně se vlekoucí. Trpí, když musí naplňovat
každodenní povinnosti v té nudné a ubíjejíci posloupnosti,
tak nevzrušivé a očekávané a mnohokrát prožité. Patří k
základním znakům mladého věku ta palčivá touha po dynamice a
změně a dobrodružství. Proto je asi tolik vyznavačů
adrenalinových sportů, v nichž se napětí a fyzický výkon
proměňují v euforický pocit naplnění. Mladí lidé s chutí
riskují, že si rozbijí hlavu při jízdě na podivném prkénku,
kterému se říka skate board či při skoku z výšky na
zařízení, kterému se říká banjee jumping. Poskakují, létají
a všemožně se kroutí na různých rampách, dělají salta na
motocyklech, lyžích a jízdních kolech a vůbec se věnují
věcem, z nichž je spořádanému člověku šoufl už jenom od
pohledu. Adrenalinové vzrušení si přivozují z vlastní vůle,
z nadšení a dobrovolně. Většinou se pak o těch jejich
nerozvážnostech hovoří jako o projevu odvahy a svobody. A
jde zajisté o svobodnou volbu vystoupit z všednosti a učinit
v životě poměrně nudném zářivý dechberoucí čin.
Asi to tak musí být. Vždyť řečeno s Karlem Čapkem – a jeho
slova dosud nikdo nevyvrátil: „Mladá generace má pocit, že s
ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten
lepší svět odchází.“
To podivné poskakování a létání příslušníků mladé generace
na hranici sebezmrzačení je tedy legitimní. Všechno to
dělají pro svůj uspokojivý pocit a částečně také, jak víme,
pro pocit znepokojení nás, generačně poněkud vzdálených.
Dělají všechno proto, aby jejich život byl zcela prost
ospalé všednosti. A není to jen soukromá aktivita, je to
také byznys. Jsou u nás už firmy, které vám osobně umožní
prožít něco děsně vzrušujícího, ale také darovat
adrenalinové zážitky vašim blízkým. Aby jim to nebylo líto.
Reklamní slogan pro poskytovatele takových povedených dárků
vás nabádá: „...darujte jim adrenalinové dárky, které je
odpoutají od starostí všedního života.“ Ano, a je toho na
trhu mnoho, co nás má od těch starostí odpoutat.
A jsme u toho. Sem jsem chtěl napřít vaši pozornost.
Proč nás vlastně chtějí odpoutat od starostí všedního
života? Jako by a priori všední život byl jen nějak
neslušný, ošklivý a nejedlý. Rozhodně horší než život
nevšední.
S tím opravdu nemohu souhlasit.
Jsou totiž místa, kde tohle neplatí. Myslím teď na ta místa,
kde by mladí lidé dali nevím co za to, aby v jejich životě
zavládla všední každodennost. Aby v jejich okolí ubylo
dobrodružství a napětí a ohrožení života. Kdyby se mohli s
chutí probudit a jít tou starou a důvěrně známou cestou do
školy či do zaměstnání. Vychutnat si pomalý tok času, v němž
nikdo neusiluje o jejich život či o život jejich blízkých.
Myslím teď na mladé lidi v místech, kterých jako by stále
přibývalo. V místech, kde se lidé z nejrůznějších příčin
zabíjejí, kde se z všední nudné každodennosti stala
každodenní všední vražda. Na děti v občanských, lokálních a
hybridních válkách a teroristických útocích. Na uprchlíky z
míst konfliktů. Na vojáky, kteří ještě před pár měsíci sami
byli dětmi a možná toužili po dobrovolném adrenalinovém
zážitku. Dostalo se jim však jen samopalu a vzrušení a
strachu z mrazivé a neodvratné blízkosti smrti. Na lidí v
Africe, na Blízkém východě, ale také třeba nedaleko na
Ukrajině, kde je zastihla hrůza, které hlava našeho státu
říká chřipka. Na školáky, kteří se se s rodiči a blízkými
lidmi skrývali ve sklepích a krytech před reálným nebezpečím
zabití. Myslím, že i oni by vzali zavděk nějakým všedním a
nudným obdobím a oželeli by adrenalin vybuzený tím reálným
nebezpečím. Kdyby to šlo, mohli bychom založit zážitkovou
agenturu, která by inzerovala nikoli: „...darujte jim
adrenalinové dárky, které je odpoutají od starostí všedního
života.“ Ale naopak: „Dejte jim darem aspoň pár dní, ve
kterých je zase připoutají jen nudné a šedivé starosti
všedního života.“ Ukazuje se totiž, že všednost dokáže být
nevšedně půvabná. |
