|
|
 Petr
Koudelka, publicista
Kde život náš je v půli se svou poutí
Možná jsem už tu anekdotu jednou připomínal, pamatuji si
sotva polovinu věcí, co jsem kdy napsal. To ostatně odpovídá
Bergsonově teorii, že náš mozek není sběratel informací, ale
cedník, který nám informací propustí sotva polovinu, což nás
zachraňuje před sebezničením, destrukcí a přehřátím. Ta
anekdota byla o penězích. „Budou v komunismu peníze?“ Jedni
říkali, že budou, druzí, že vůbec žádné. Pointa: A my,
pravověrní marxisté, říkáme: „Není to tak ani tak. Jedni
peníze mít budou a druzí ne.“
A je to tak i v našem kapitalismu. Polovina je spokojená s
plnou peněženkou peněz, třeba i z rozkradeného státního
majetku, druhá polovina shání levnější chleba a potraviny „v
akci“. Někdo si kupuje byt v Monaku, někdo se drží zuby
nehty na hranici chudoby, jen tam nespadnout. Potvrzují to i
statistiky.
Na tomto světě je všechno na dvě půlky. Šokuje mě, že skoro
každá důležitá volba tak probíhá. Právě se dívám na zprávy a
co vidím? Prezidentka Chorvatska byla právě zvolena. Ona má
malinko přes padesát procent hlasů, její protikandidát
nepatrně pod padesát. A tak je to vždycky. Čím to je? Když
jsem měl své kosmologické období, bylo mi jasné, že se jedná
o vliv a působení hvězd. Konec konců Země a vlastně i
sluneční soustava je stará pět miliard let. A před sebou
máme, než zhasne Slunce, rovněž pět miliard let. Nic vám to
neříká? Jsme v polovině cesty. Jak zbásnil úžasně Dante: Kde
život náš je v půli se svou poutí...
Všeho máme dvě půlky.
Marně se snažíme vyřešit jakýkoliv závažný společenský
problém. Polovina lidí je pro, druhá polovina proti. Za celé
dějiny lidstva se nepodařilo slušně uspořádat společnost,
aby byli lidé spokojeni a dobře se jim žilo. Nyní, kdy máme
absolutně nejvíc zdrojů a celoplanetární bohatství by bohatě
vystačilo pro všechny, polovina lidstva hladoví. Je to
normální?
Veřejné věci jsou zvlášť výrazným příkladem toho, jak žijeme
půl na půl. Všimněte si, jak se dnes demonstruje. Do ulic
vyrazí extrémní pravice a hned je tu i druhá půlka, okamžitě
se vytvoří protidemonstrace extrémní levice. Policisté
zmateně pobíhají mezi nimi a snaží se je ochránit, aby se
nepozabíjeli.
Evropa se potýká s islámem. Jaké jsou názory většinového
obyvatelstva? Polovina je pro multikulturnost, druhá pro
integraci, splynutí. Byla by tu i třetí možnost: ať si
přistěhovalci, třeba muslimové, udržují svou identitu, ale
ať ctí a dodržují zákony, zásady a tradiční životní styl své
nové vlasti. To ale nějak nejde, protože se ty dvě poloviny
nemohou shodnout, jak to udělat.
Svoboda projevu se stala tématem dne. Polovina je pro
svobodu s odpovědností a rozumem, druhá polovina pro svobodu
za každou cenu. A tak se boj za svobodu změnil na boj za
svobodu urážet. Přední evropští politikové, včetně Hollanda
a Merkelové, (při vší úctě k obětem teroru a násilí)
pochodovali nedávno v průvodu Paříží za svobodu urážet.
Stejně jako kdysi se svoboda projevu v Americe ztotožnila s
bojem za svobodu šířit pornografii v případě Larryho Flynta.
Jedna polovina s chutí uráží, koho jim napadne, druhá
polovina je slušná. Čas od času někoho napadne, že by se ty
dvě poloviny daly smířit. Vytvořit nad nimi oblouk smíření,
nadhled, kterým by mohlo být například umění.
Nejpopulárnější francouzský spisovatel Michel Houellebecq to
zkoušel. V den teroristického útoku v Paříži mu vyšel román
Soumission (Podrobení) a jeho portrét na titulu časopisu
Charlie Hebdo. Vzápětí se autor ztratil, zmizel na venkov.
Kniha je o tom, že ve Francii bude brzy muslimský prezident.
Houellebecq se snad sám lekl toho, co předpověděl.
Jaký je závěr, k němuž se ne a ne dopracovat? Mám hotovou
asi polovinu. Myslím, že člověk, lidstvo se nedokáže pohnout
z místa ze dvou důvodů: 1. Neumí uspořádat slušně fungující
společnost pro všechny, 2. neuznává nic nad sebou.
K této druhé podmínce se vztahuje slovo z Apokalypsy, ze
Zjevení sv. Jana:
„A tak že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu tě z
úst svých.“ Jak je to dál? Polovinu si pamatuji, druhou
půlku jsem zapomněl. Vím jen, že je to o tom, proč existují
pořád pouze ty dvě poloviny. |
