|
|
Život jako kolečko po závodní dráze
Když skončila premiéra hry Premiéra mládí od Christiana
Giudicelliho v pařížském divadle La Bruyere, strhlo se
zemětřesení: obecenstvo vestoje aplaudovalo dvěma
protagonistkám. Annie Girardotové, která s vervou celou
hodinu a půl udržela diváky v napětí a zvědavosti, jak se
bude odvíjet život dvou osamělých žen, a jemné a decentní
Odette Joyeux, manželce Pierra Brasseura a mamince Clauda
Brasseura, zdánlivě nesmělé a upjaté, jež však v průběhu
představení dokázala převzít autoritativní otěže.
Ovace trvaly snad pět minut. Vedle mne seděl syn Odette
Joyeux, slavný herec, který sdílel moje nadšení. „Já snad
všeho nechám, budu jen jezdit s nimi po Francii, aby tohle
představení mohli vidět všichni!“ Běželi jsme pak oba do
šatny a pod živým dojmem toho strhujícího zážitku jsem na
Annie Girardotovou vychrlil svoje neskromné přání: „Chci tu
hru přeložit!“ Spontánně mě chytila za ruku a odvlekla z
šatny: „On tady autor někde je! Najdeme ho!“ Našli jsme ho u
baru. A tak jsem se před téměř třiceti lety poznal s
Christianem Giudicellim. Hned na druhý den mi přinesl svůj
text a já ho přeložil. Dočkal se u nás několika provedení.
Nejdříve Ljuba Benešová a Drahomíra Fialková, pak Daniela
Bakerová s Ninou Divíškovou hrály toto představení v divadle
v Řeznické deset roků. Na derniéru přijel autor osobně a
krátce poté mi poslal svoje dvě nové hry, Polibky z Lavandou
a Kolečko po závodní dráze. Obě jsem přeložil, protože
Giudicelliho tvorba mi je blízká a jeho texty se překládají
s chutí a radostí.
Právě tu poslední – Kolečko po závodní dráze – v neděli 8.
února ve 20.00 uvádí Dvojka Českého rozhlasu v nastudování
Dimitrije Dudíka (rozhlasovou úpravu měla na starosti
nedávno zesnulá Václava Ledvinková). Se zvláštním
rozechvěním a nedočkavostí překladatele jsem naslouchal
předpremiérovému provedení, zaposlouchal se do magických
hlasů Jana Hartla a Táni Medvecké a rošťáckého Václava
Vydry. Kolečko po závodní dráze je ve zkratce celý lidský
život, od narození až do posledního vydechnutí, ano,
uzavřené kolečko… Giudicelli je okouzlujícím mistrem v
psychologickém prokreslení postav na malém divadelním
prostoru. Rozhlasové provedení mu dává ještě zvláštní magii.
Dopřává totiž posluchači, aby se rozvinula jeho fantazie.
Giudicelli umí postihnout detailně a bez zbytečných řečí to
nejpodstatnější, a proto jsou jeho hry divácky oblíbené.
Rozhlasové nastudování v Praze je tak důstojným holdem
tomuto francouzskému spisovateli a dramatikovi a nepochybně
přinese vnímavým posluchačům okamžiky zamyšlení a prožitku.
Jan Cimický, autor překladu
|
