|
|
 Text
objevený v bažinách
Poslední nedělní Čajovna v červenci patří již tradičně cyklu
Hry a dokumenty nové generace, ve kterém se obvykle
představují v rozhlase debutující autoři, režiséři a herci.
I když realizační tým inscenace Krysička, šváb, moucha a
jezeveček (ČRo Vltava, neděle 27. července, 19.00) tvoří až
na jedinou výjimku již osvědčení tvůrci, formálně a
tematicky vyhrocená hra a její experimentální zpracování nás
přiměly zařadit ji do této nekonvenční programové řady.
Součástí Čajovny je rozhovor, který bude již tradičně
následovat po poslechu hry. Autor a režisérka v něm pohovoří
nejen o tomto konkrétním inscenačním pokusu, ale proběhne i
malé bilanční ohlédnutí za jejich rozhlasovou spoluprací,
neboť oba působili v Českém rozhlase Brno.
Dramatik a dramaturg Marek Horoščák a bývalá slovesná
režisérka Hana Mikolášková se při rozhlasovém natáčení opět
sešli právě díky svéráznému a nejednoznačnému textu, o němž
se ve hře praví, že byl „objeven v bažinách“. Realizace
nevznikla náhodou, neboť text, který nyní dostává podobu
rozhlasové inscenace, vznikl již v roce 2007 na objednávku
Divadla Polárka a jeho projektu scénických čtení Ohně v
bažinách aneb My máme taky jaro – v Brně! Za nápadem
„shromáždit neformální skupinu předních brněnských, ale i
mimobrněnských dramatiků, kteří by fenomén nové české hry
přiblížili mladému divákovi tematikou mytologie a
pohádkovosti Brna a okolí“, tenkrát stála právě i Hana
Mikolášková.
Rozhlasová verze hry, nyní doplněná podtitulem Promluva o
tom, o čem není třeba hovořit, se od té původní v lecčems
liší. Zásadnější proměnou prošlo rozvrstvení textu do pěti
hlasů, jimž vévodí pomyslný průvodce. Ten se vynořuje z
bezčasí a pomocí čtyř podivných bytostí vypráví příběh o
místu, jehož obyvatelé jsou řízeni „pařátným systémem“,
který je i přes své nevýhody pro život na bahnitém podloží v
podstatě dokonalý. Téma zatuchlosti a stojatých vod je volně
přeneseno na bytí v takovém prostředí a díky vtipným slovním
obratům evokuje zcela konkrétní životní zkušenosti,
netýkající se jen obyvatel nejmenovaného, ale tušeného
města.
V režii Hany Mikoláškové dochází skrze interprety Jiřího M.
Procházku, Sylvu Vespalcovou, Tomáše Sýkoru, Marii
Vančurovou a Vojtěcha Johaníka k důmyslné kompozici hlasů a
hudebně-zvukové improvizaci. Herci byli vedeni k
autenticitě, jež navozuje atmosféru fiktivního bažinatého
prostředí. K vědomému „kejklování“ nejen s bublajícím
močálem a jízdou dopravními prostředky byl vyzván i mistr
zvuku Lukáš Dolejší. Inscenace byla natočena v Brně Tvůrčí
skupinou Regiony.
Hana Hložková, dramaturgyně
Foto Hana Hložková |
