Číslo 36/ 2013.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor se spisovatelem.
Emilem Haklem.


 

 

 

 

 


 

 

Femme fatale českého undergroundu – Honza KrejcarováNa dně propasti perlička...

„Honza byla labutí bílou s poraněnou perutí, ale s krásnýma velikýma a smutnýma očima a se srdcem prokleté básnířky. V hlučné společnosti sedávala jako perla na dně propasti, posunutým okem zírala tam, kam se dívávali moudří rabíni, kteří přečkali několik pogromů…“ Takto na Janu Krejcarovou zvanou Honza vzpomínal spisovatel Bohumil Hrabal.

Jana Krejcarová (Černá) se narodila 14. srpna 1928 novinářce Mileně Jesenské a avantgardnímu architektovi Jaromíru Krejcarovi. Dorůstala pod dohledem dědečka, profesora zubního lékařství Jana Jesenského. Její matka byla pro svoji odbojovou činnost v roce 1939 zatčena a uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde roku 1944 zahynula. Jana navštěvovala reálné gymnázium, studovala na dvouleté grafické škole a dokonce absolvovala jeden ročník konzervatoře.
Vlivem intelektuálního prostředí, povahy a uměleckých sklonů matky vedla Jana Krejcarová nespoutaný bohémský život. Nikdy nebyla zaměstnaná, živila se psaním a příležitostnou prací. Účastnila se „podzemních“ aktivit Surrealistické skupiny (Karel Teige, Vratislav Effenberger) a takzvané Spořilovské surrealistické skupiny (Zbyněk Havlíček či Libor Fára), od roku 1950 pak i skupiny mladých literátů a výtvarníků vyznávajících nový civilismus a totální realismus (patřili sem například Ivo Vodseďálek, Mikuláš Medek a Egon Bondy).

Jana Krejcarová byla několikrát vdaná, byla matkou pěti dětí, rok byla vězněna pro zanedbávání péče o ně. Její komplikovanou životní pouť ukončila 5. ledna 1981 autonehoda. Básník a filozof Egon Bondy, v jehož životě Jana Krejcarová hluboce uvízla (bouřlivým vztahem Bondyho a Krejcarové je inspirován film Tomáše Mašína 3 sezóny v pekle), v den jejího pohřbu napsal: „Pohřbívají ji v těchto minutách a já sedím daleko vzdálený v mrazivém městě, kde o ní nikdo neví, že byla tím největším, co může člověk dosáhnout.“
Literárně-dokumentární koláž k pětaosmdesátému výročí narození Jany Krejcarové připravili a s Tomášem Mazalem, editorem jejích knih Clarissa a Adresát Milena Jesenská, hovořili Miroslav Buriánek a Tamara Salcmanová. Pořad zazní v pátek 6. září ve 20.00 v Pátečním večeru na stanici Vltava.

(tam, bur)



  Hranice zvědavosti
  
Jak to slyší Přemysl Hnilička
 
  
Na dně propasti perlička...   
  
Nalaďte si
 
  Příběh Jana Křížka
  
Téma