|
|
 Režisér
Miloš Forman vzpomíná
Dokumentaristu Miloslava Šmídmajera fascinuje Miloš Forman
celá desetiletí, už dříve mu věnoval dvě televizní zpovědi – a
nyní spatříme čtyřdílný projekt Miloš Forman: Co tě
nezabije... (ČT2, sobota 13. července, 20.50) Šmídmajer
provází svého „guru"“ po jakési vzpomínkové cestě po vlasti,
obhlédneme místa, kde Forman vyrůstal, kde chodil do školy,
problesknou připomínky tragických válečných let, kdy v raném
dětství osiřel. Zavítáme ale také do amerických lokalit,
spojených s jeho pobytem. Režisér současně dává zakusit pojmu
„rodina“, ať rozmlouvá s již dospělými syny Matějem a Petrem,
nebo jen anglicky mluvícími malými chlapci Andym a Jimmym
z dalšího manželství.
Šmídmajer mapuje základní body Formanovy kariéry a vhodně
volenými ukázkami z jeho českých i zámořských filmů navozuje
nejen jejich atmosféru, ale prostřednictvím početných
svědectví osvětluje okolnosti vzniku i pozdějších osudů.
Podařilo se mu třeba shromáždit unikátní záběry z udílení
Oscarů, ale také z festivalu v Cannes, roku 1968 přerušeného
levicovými filmaři, k nimž se solidárně připojil i sám Forman.
Nejdůležitější jsou samozřejmě Formanovy osobní výpovědi,
které tvoří páteř celého filmu. Často vidíme tvář labužnicky
vychutnávající doutník, jak s jistou rozmarností mezi obláčky
dýmu přibližuje zkušenosti ne vždy veselé. Forman nenechává
nikoho na pochybách o tom, co si myslí o komunistickém režimu
a jeho potlačovatelských praktikách, i když se do zjevného
konfliktu s ním tehdy nedostal – dokonce tu směl natáčet
proslulého Amadea. Současně však z jeho vzpomínek vyvěrá
zjištění, že také američtí producenti dokáží bezohledně
vnucovat svou vůli.
Forman je zde vyzdvižen jako ústřední hvězda vyprávění, avšak
se svými postřehy přicházejí i jeho spolupracovníci. Osvětlují
leckterou zajímavou stránku Formanovy osobnosti, ale vesměs mu
vzdávají téměř povinnou úctu – stejně jako sám Šmídmajer, jenž
uctivě sleduje svého vyvolence, aniž by se odvážil byť
náznakem cokoli zpochybnit. Rovnocenným partnerem v dialogu se
Formanovi kdysi dávno stala jedině nezdolná Věra Chytilová,
která mezinárodně úspěšnějšímu kolegovi neúnavně oponovala v
belgickém snímku Chytilová vs Forman (1981), u nás naprosto
neznámém a zřejmě i nesehnatelném. Nikdo netuší, kdo vlastní
vysílací práva.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
