|
|
 Má opravdu každý mravní záklopku?
Složité prosazování spravedlnosti inspirovalo hodně umělců k
tomu, aby nahlédli do zákulisí soudnictví (připomenu aspoň
klasický titul Dvanáct rozhněvaných mužů), řadí se mezi ně i
režisér Tony Gilroy. Ve filmu Michael Clayton (5. 3., ČT2,
22.10) přiblížil počínání jedné velké právnické firmy, u níž
se nejedná ani tak o právo a spravedlnost jako o zisk a
hvězdné renomé, klienty si vybírá hlavně podle jejich
movitosti.
Titulní hrdina, kterého představuje George Clooney, bývá
pověřován všelijakými pochybnými úkoly, zvláště když má zamést
stopy či stvrdit zdání bezúhonnosti. Ale i on, člověk
rezignovaný a niterně rozháraný, jenž se topí v dluzích a
rozpadajících se rodinných vztazích, v sobě nalezne etickou
hranici, kterou nedokáže překročit. To ještě netuší, že sám se
proto ocitne v ohrožení života.
Film se vyznačuje zprvu jakoby „bezdějovým“ pojetím, toulá se
pošmournými newyorskými ulicemi, nahlíží do přepychových bytů.
Jednotlivé syžetové linie se vyznačují těkavou impresivností a
příběh sám je vyprávěný částečně jako retrospektiva – po
úvodní sekvenci, jejíž plný významový rozměr dešifrujeme až
později, následuje oznámení, že dění se vrací o několik dní
zpět. Vypravěčsky průbojné prvky a deziluzivní pohled na
mravní zpustlost některých vrstev americké společnosti se však
lomí v okamžiku, kdy vše ovládnou vražednické zápletky a
posléze pohádkově romantické rozuzlení přesně podle nabádavé
teze, že zločin se nevyplácí.
Téma vzepření se nepravostem ovšem nesouvisí jen s titulovým
Michaelem Claytonem, ale též – a to ještě dříve – se zkušeným
právníkem Arthurem (Tom Wilkinson), jenž neunese dlouhodobá
mravní dilemata. Dokonce se psychicky zhroutí, aby vzápětí
začal pomáhat bezbranným lidem, jimž mělo být ublíženo. Jak
naznačeno, film skýtá značné příležitosti pro herce – a
předností filmu je skutečně uchopení jednotlivých figur, které
jsou zbaveny příkladnosti, které nejsou předem definovány. Jen
pozvolna jsou skládány jejich charakterové obrysy.
To je příznačné hlavně u Claytona, jehož zastihuje v
nejrůznějších situacích, převážně konfliktních, kdy řeší jak
vztahové záležitosti (k bývalé ženě i sourozencům), tak
prostupnost mravních mantinelů. Clooney zachycuje hrdinovo
zklamání z nenaplněných očekávání, navzdory příslibům se z
něho stal u firmy pouhý poskok, ukazuje duchovní zhrubnutí.
Jeho vnitřní pnutí se nejlépe obnaží ve scéně rodinného
setkání, v rozhovorech s bratry, s nimiž si dávno přestal
rozumět a které se ani nesnaží pochopit. Clooney tu prokázal
mnohotvárnost svého talentu.
|
