Sovovy kraslice i Gogol ve Svaté zemi

Ve znamení největšího křesťanského svátku roku bude první dubnové dny vysílání Českého rozhlasu 3 – Vltava. Tipy k poslechu velikonočního menu, které připravila jeho literární redakce, nabízíme v následujícím článku.

Jeruzalém, svaté město judaismu, křesťanství a islámu, navštívil i Nikolaj Vasiljevič Gogol. V Pouti do Svaté země vylíčil Palestinu poloviny 19. století. Na snímku věřící v jeruzalémské bazilice Svatého hrobu. Velkopáteční křížová cesta je název pořadu, který je do vysílání připraven v pátek 2. dubna ve 22.15. V roce 2007 na Velký pátek odvysílala polská veřejnoprávní televize komponovaný pořad s názvem Křížová cesta. Autorem meditativních textů byl polský básník a esejista Wojciech Wencel (1972). Jeho čtrnáct meditací nad jednotlivými zastaveními Kristovy cesty na Kalvárii interpretovali přední představitelé tamní umělecké scény. Wencel následně poskytl svůj text stanici Vltava a o české interpretace jednotlivých zastavení byly požádány osobnosti, které prošly životní zkouškou v období dvou totalitních režimů: Dana Němcová, Pavel Zajíček, Ivan Martin Jirous, Václav Vaško, Marie Tomášová, Jiří Stránský, Řehoř Mareček, Milan Zapletal a František Lízna. Z překladu Jaroslava Šubrta pořad připravil Miloš Doležal, režii měla Markéta Jahodová.

Četba na pokračování (od 1. dubna, 18.30) tentokrát čerpá z románu Josepha Conrada (1857–1924) Srdce temnoty. Dílo z roku 1899 líčí putování námořníka Marlowa po řece Kongo. V nitru Afriky se setká s bělochem Kurtzem, který se stal náčelníkem divochů. Conrad si kladl náročný cíl: prostřednictvím dobrodružného děje odhalovat procesy odehrávající se v nitru hrdinů jeho příběhů. Proto se v Conradových románech pod hladinou exotických dobrodružství vždy otevírají i hlubiny problémů etických. Osmidílnou četbu na pokračování z překladu Jana Zábrany připravil Jan Petrásek. V režii Petra Adlera účinkují Jan Vlasák a Jiří Plachý.

Na Bílou sobotu (3. dubna, 22.45) představí Vltava v pořadu Svět poezie osobnost a dílo anglického básníka Geralda Manleye Hopkinse (1844–1889). Hopkins je považován za jednoho z nejodvážnějších experimentátorů a předchůdců moderní poezie. Přitom se jeho verše zachovaly jen proto, že je autor citoval v dopisech svému příteli, který je po Hopkinsově smrti vydal. Básně tohoto katolického kněze a jezuity mají originální rytmus a spirituální obsah. Pořad je zároveň vzpomínkou na básníka Ivana Slavíka, který společně s Rio Preisnerem Hopkinsovy verše překládal a připravil pro rozhlasové vysílání. V režii Michala Pavlíka účinkují Rudolf Kvíz a Radim Vašinka.

Tři velikonoční kraslice se jmenuje povídka Antonína Sovy (1864–1928), která zazní na Velikonoční neděli (4. dubna, 11.30). Sovovy verše i méně známé prozaické dílo představuje to nejpozoruhodnější z české básnické moderny. Jeho tvorba tematicky čerpající z venkovského a maloměstského prostředí působí jako impresionistický obraz, složený z barevných skvrn. Celek však obsahuje hlubokou skepsi, za vnější idylou se vyjevuje měšťácká povrchnost, poživačnost, nedostatek citu. A taková je i povídka Tři velikonoční kraslice.

Pravidelné nedělní Schůzky s literaturou (4. dubna, 20.00) pak budou věnovány slovenské spisovatelce a překladatelce Haně Ponické (1922–2007). V roce 1968 byla redaktorkou deníku Smena, odkud byla v roce 1972 pro nesouhlas s okupací Československa vyhozena. Žila v obci Lukavice, v roce 1977 vystoupila kriticky proti kulturní politice tehdejšího státu, jako jedna z mála slovenských spisovatelů podepsala Chartu 77 a byla i její mluvčí. Její Lukavické zápisky zachycují setkání Ponické s pronásledovanými lidmi. Pro stanici Vltava pořad natočili kolegové ze Slovenského rozhlasu.

A konečně na Velikonoční pondělí (5. dubna, 10.00) se posluchači pořadu Psáno kurzívou budou moci vydat – spolu s Nikolajem Vasiljevičem Gogolem – na Pouť do Svaté země. Gogol vykonal pouť do Jeruzaléma v únoru roku 1848, aby nabral duševních sil a vyjádřil své díky Bohu. Putoval po mořském pobřeží se zastávkami v Sidónu a Týru do Akry, odtud přes Nazaret do Jeruzaléma. V jeho líčení vidíme Palestinu poloviny 19. století, v některých ohledech takovou, jakou ji známe dnes, jindy jakoby předznamenanou budoucími spory. Především je však Gogolovo líčení adresované příteli básníku Žukovskému literárním skvostem.

Petr Turek, redaktor ČRo 3 – Vltava
S přispěním literární redakce ČRo 3 – Vltava

Foto René Kočík



  Dotkni se mne
  Jak to vidí František Koukolík
 
   Kacu! Kde se to bere?
   
  
Pořiďte si
 
   Až příliš zelená olympiáda
   
Téma