Číslo 5 / 2008.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor s botanikem.
Václavem Větvičkou.

Arnošt Goldflam nahlíží do dámské šatny

Jestlipak víte, která místnost v divadle je ta opravdu nejdůležitější? Kde se všechno určuje, probírá, ovlivňuje, posuzuje a rodí? Možná jste si mysleli, že je to ředitelna, kancelář tajemnice nebo uměleckého šéfa. Či snad dramaturgie? Ti poučenější hádají divadelní klub. Nikoliv. Tím tajemným, mystickým a vzrušujícím místem je ve skutečnosti dámská šatna. A právě sem nás zavede stejnojmenná hra Arnošta Goldflama, kterou v sobotu 2. února ve 14 hodin uvede Český rozhlas 3 – Vltava.

Jak vznikl nápad napsat hru o dámské šatně?
Chtěl jsem napsat hru pro dva herce a napsal Ředitelskou lóži pro Bolka Polívku a Jiřího Pechu. Text jsem jim dal, ale Pecha nečte ze zásady a Bolek buďto neměl čas ho číst, nebo se mu hra nelíbila a neměl to srdce mi to říct. Pak ale diváci v Hradci Králové přijali Ředitelskou lóži moc pěkně. A nakonec se hrála v Brně. Když jsme jednou seděli s režisérem Vladimírem Morávkem a dramaturgyní Lucií Bulisovou a chystali další sezonu v Hradci Králové, svěřil jsem se, že bych chtěl napsat něco pro zdejší herečky. A Morávek řekl, že když jsem napsal Ředitelskou lóži, teď by to měla být dámská šatna – to že je srdce divadla.

Co se vám jako autorovi, režisérovi a hereckému kolegovi vybaví, když se řekne dámská šatna?
Jako autorovi mi to moc neříká, ale jako divadelníkovi naopak mnoho. Dámská šatna je středobod, mlýn, duše, pranýř divadla a též jeho obraz. Pár chvil v dámské šatně vám řekne o divadle víc než sto kritik a článků. Ona ostatně ani pánská šatna není nezajímavá a taky hodně vypoví.

Je dámská šatna Klicperova divadla v Hradci králové něčím specifická?
Je na ní zvláštní to, že je jediná. Jsou tam všechny herečky pohromadě, kupodivu – zdá se – se moc nehádají a já tam rád nahlížím, i když jen s ostychem a zřídka. Je to vlastně takový ostrov v divadle, ostrov opravdových pokladů. Mrzí mě jen, že jsem nemohl obsadit všechny herečky, postavy jsou totiž ve hře jen čtyři. Tímto se všem ostatním omlouvám. Ale třeba někdo napíše něco lepšího a tam...

A vy neplánujete napsat něco do třetice?
Bude-li puzení, napíšu, tentokrát třeba hru pro smíšený sbor. Není to sice nic nového, her o hercích je moc, ale na svou omluvu musím říct, že psát o hercích a herečkách mě těšilo. Ale možná, že už to nebudou herci a herečky. Jsou tu i jiní – osazenstvo divadelních kanceláří, kulisáci, zvukaři, osvětlovači, nápovědky, inspice, uvaděčky, náborářky, ale také hudebníci, dramaturgové a režiséři. A ředitelé. Všechny je možno vzít si na paškál. Však uvidíme!

Martin Velíšek, vedoucí literárně-dramatické redakce ČRo 3 – Vltava

Foto Vít Klusák