|
|
 Jan
Halas, publicista
Racionálně k iracionalitě
Jsou to snad jen takzvané chodbové řeči, vzhledem k tomu, že
se neustále vracejí, by však bylo nepravděpodobné, kdyby
neměly nějaký racionální podklad. Racionální v tom smyslu, že
někde vznikají, nikoliv ve svém obsahu. Nějaká hlava prostě
někde přemýšlí o tom, jak připravovat rozhlasový program pro
lidi bez lidí, lépe řečeno bez zaměstnanců. Z ekonomického
hlediska by šlo o ideální stav. Rozhlasová budova by se
naplnila nejrůznějšími manažery, ekonomy, reklamními experty,
výzkumníky poslechovosti a výrobci jinglů, program by
zajišťoval okruh externích spolupracovníků, kterým není třeba
dávat výplaty a platit za ně pojištění a redaktoři,
dramaturgové a režiséři by přestali zabírat drahocenné
kancelářské plochy. Vždyť například v obuvnickém průmyslu to
tak dobře funguje. Jedna dílna vyrábí cvičky, druhá polobotky,
třetí lyžařské boty. Všechny dílny své produkty posílají do
jednoho obchodu a v něm jeden prodavač uspokojí ty, kteří
chtějí cvičit, ty, kteří chtějí jít do divadla i ty, kteří se
chystají na hory. Proč by to nemohlo jít i v rozhlase?
Nešlo by to jednoduše proto, že rozhlas není výrobnou cviček a
příbuzných artiklů, ale že jde o kulturní instituci. Zmíněný
systém by navíc přivodil situaci, ve které by sice zmizely
platy a pojistky, mnohonásobně by se však zvýšily honorářové
požadavky. Aby se totiž udržela kvalita vysílání, museli by
externí pracovníci přípravě pořadů věnovat veškeré své síly.
Příprava například hodinového literárního pořadu, jak se říká
na klíč, netrvá dny, ale týdny na plný úvazek. Aby se
externista na volné noze takovýmto způsobem uživil a platil
daně i pojistky, musel by za pořad obdržet v dnešních poměrech
tak asi třicet tisíc korun. Nemluvím ani o tom, kde takové
externí spolupracovníky sehnat, takové, kteří by byli ochotní
opustit své dosavadní zaměstnání a věnovat se cele přípravě
rozhlasových pořadů. A nemusím snad ani připomínat, že
rozhlasová tvorba je zcela specifické řemeslo, které každý
neovládá.
Co by se stalo, kdyby k takovéto iracionální racionalizaci
došlo a rozhlasoví redaktoři byli propuštěni? Úplně nejdříve
by poklesla formální i obsahová úroveň pořadů. Stalo by se to,
co se stalo v četných nakladatelstvích po propuštění
redaktorů. Trh byl zavalen mnoha nezredigovanými a
nekorigovanými knihami, plnými tiskových i stylistických chyb.
Úroveň by se neustále snižovala, reprízy kvalitních pořadů by
už těžko něco zachraňovaly a zejména pořady uměleckého slova
by postupně zanikaly. Veřejnoprávní rozhlas by pomalu ale
jistě poklesl na úroveň privátních rozhlasů. To by jistě
udělalo radost i některým vysoce postaveným lidem, do jejichž
myšlenkového systému rozhlas veřejné služby jaksi nezapadá.
Rozhlas zbavený kultury a vysílající jen kvůli výdělku je
totiž jednodušeji politicky manipulovatelný zleva i zprava (to
jen tak na okraj, abych nebyl obviňován z levičáctví). |
